Adršpašské skály tvoří menší část Národní přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal. Nachází se zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály a mezi hřebeny Krkonoš a Orlických hor. Skály jsou tvořeny kvádrovými pískovci, o jejichž modelování se postarala voda, mráz a vítr. Dohromady tvoří unikátní skalní město.Skalní útvary se rozkládají v nadmořské výšce kolem 500 metrů. Jde o rozmanité skalní útvary a pískovcové věže až 100 metrů vysoké. Pro turisty jsou zajímavé nejen skalní útvary, ale například i skalní jezírka. Adršpašské skály jsou propojeny žlutou turistickou stezkou v délce cca 3 km s Teplickými skalami navzájem jsou od sebe oddělené hlubokou Vlčí roklí. S Teplickými skalami tvoří komplex rozkládající se ploše 20 km čtverečných.Skalní město Adršpašských skal je jedním z nejvýznamnějších horolezeckých terénů v České republice. Oblastí vede naučná stezka, která názorně seznamuje s touto překrásnou lokalitou a také se rozsáhlým labyrintem skalních věží a soutěsek proplétá řeka Metuje. Z této oblasti pochází také pramenitá voda z vyváženým obsahem minerálních látek Toma Natura. První známý skalní útvar je Indián v blízkosti hotelu Skalní město, odkud se dostaneme lipovou alejí k vlastnímu prohlídkovému okruhu, který začíná u pokladny č. 1. u hotelu Lesní zátiší, nebo nověji také u pokladny č.2 u informačního střediska naproti železniční zastávce.Nejlepší variantou jak si skalní město projít je okruh kolem nich. U pojmenování jednotlivých skal byl inspirací jejich vzhled. První významnou skálou okruhu je Indián, dále Strážce skal, následuje Orlí hnízdo a za ním jeden z nejhezčích útvarů Džbán jehož ouško má tvar Delfína. Na pravé straně cesty stojí Krakonošova lenoška a vzápětí následuje Babiččina lenoška. Za mostkem přes Metuji stojí na své špičce podivuhodná Cukrová homole.Volnější prostranství je Předměstí a na něm zajímavá Rukavice s Dvojčaty v peřince. Hned za Rukavicí kde skalní masivy ponechávají jen úzký průchod stojí Gotická branka, dříve vchod do vlastního skalního města. Následuje Dlouhá chodba se Sloním náměstím, poté Milenka a Krakonošova ložnice, dále vlevo, vysoko ve svahu Koberce a Hříbek a až za Desaterem jsou volnější prostory kde stojí Zub, za ním Čertův most a vlevo jedna z největších skalních věží Eliška. Dále je tam Madonka a Trpaslíček a také hezký portrét Lvice. Tuto část okruhu uzavírá Malé Náměstí se Stříbrným pramenem a Malým vodopádem.Napravo je odbočka k Velkému vodopádu po schodišti z roku 1820 s vyhlídkou na Svatováclavskou korunu s Beránkem a skalní panoráma s Donským kozákem. Před vstupem do prostor dómu s vodopádem je busta Johana Wolfganga Goetha s pamětní deskou připomínající jeho návštěvu. Nad skalním vodopádem leží romantické Jezírko s možností projížďky na pramicích. Prohlídková trasa pokračuje vpravo kolem Prašné brány ke Skalnímu hradu, kde je nejhezčí vyhlídka na Milence, nejvyšší a nejkrásnější sousoší přírody v celé oblasti. Na jejich úpatí, při cestě do Řeřichové rokle je Skalní kaplička věnovaná památce horolezců, kteří tragicky zahynuli na zdejších skalách. Celou prohlídku je možné ukončit po návratu procházkou okolo Lomu bývalé pískovny dnes přirozeně spodními prameny zatopené. Zde je také možnost projížďky na lodičkách.

Románský kostel byl postaven kolem roku 1168 na místě starší rotundy. V 70.-80.letech 14. století byl goticky přestavěn. Tehdy byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář. Renesanční přestavba pak proběhla v roce 1591. V první třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Kolem roku 1800 při pozdně barokní úpravě byly prolomeny nová okna a rozšířena varhanní kruchta. Roku 1892 byl kostel znovu upraven tentokrát puristicky, odstraněny některé pozdější přístavby. Mělo jít o obnovu románského vzhledu, příliš se však nepovedla. V roce 1910 byl postaven sousední kostel sv. Jana Křitele. Od té doby se změnila funkce kostela na hřbitovní a začal postupně chátrat. V současné době (2009) není kostel v příliš dobrém stavu. Stavba je jednolodní z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce. Presbytář je pětiboce uzavřený s opěráky. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž 38,5 m vysoká. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. Na věži je jedno románské okno a dvě sdružená románská okénka. Pod střechou je opět římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem. Presbytář dodnes osvětlují gotická hrotitá okna s kružbou (původně jich bylo sedm) a je sklenut dvěma poli žebrové klenby. Klenební žebra jsou štíhlého hruškovitého profilu a protínají se ve dvou velkých kruhových svornících s reliéfem růžic. Ve východní stěně se nachází konzole s reliéfem lidské polopostavy. Najdeme zde i pozůstatek sanktuáře. Vybavení interiéru kostela je víceméně barokní až rokokové. Rokokový je hlavní oltář z roku 1794. Dále jsou zde pak boční oltáře z roku 1766 a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky, jeden Anny a Ludmily Mírkové ze Solopysk (1582), druhý Adama Mírka ze Solopysk (1560) a třetí Barbory Dobřichovské (1581).

Barokní zámek Ohrada se nachází v obci Hluboká nad Vltavou, nedaleko novogotického zámku Hluboká. Zámek byl vystavěn v letech 1708 - 1722 jako lovecké panství. Touha bohatých Schwarzenberků po reprezentaci a jejich záliba v lovu vedla k výstavbě sídla, s možností pohodlného ubytování přímo v oboře v období lovu. Základna pro hony Stavbu zámku započal kníže Adam František Schwarzenberg, který pověřil pracemi pražského stavitele P. I. Bayera. Nejdříve vznikly bočné budovy, maštale, byt pro myslivce a psinec. Zámek nikdy nesloužil pro trvalé obývání, byl využíván jenom pro hosty a to v době honů. Již v roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, bylo na zámku založeno (z jeho sbírek) Lesní a lovecké muzeum. V průběhu let se původní sbírky postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly ještě sbírky loveckých zbraní, vznikla také sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské. Dispozice zámku Jednopatrový zámek Ohrada s polopatrem a pavilónovými křídly obklopuje čtvercový dvůr. Má střední průčelní rizalit a představěný portikus s balkónem. Před zámeckým průčelím stojí dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. stol. Při zámku se nachází ještě jeden dvůr, kde se kdysi pořádaly štvanice býků a černé zvěře. V přízemí zámku se nachází rozlehlý vestibul. Ve vstupním prostoru zámku Ohrada je instalován výběr výřezů našich dřevin. K stálým expozicím loveckého zámku patří historie vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá a pernatá zvěř našich lesů, zavádění cizích druhů zvěře i péče o ni. Ve středu 1. patra je rozměrný a vysoký sál s nástropní freskou J. J. Werla z roku 1715 s námětem řecké báje o bohyni lovu Dianě. Dominantou interiérů je zdejší hlavní sál, ve kterém spatříme známý kruhový koberec z liščích kůží a nábytek z jeleních parohů. Parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů pochází z počátku 19. stol. Dále je tu expozice českého loveckého puškařství. V zámecké kapli zaujme freska rovněž od J. J. Werla z roku 1715. Muzezm patří pod Národní zemědělské muzeum v Praze.  Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Zámek Ohrada nenabízí jenom loveckou expozici, ale v areálu se také nachází jedna z nejstarších a nejmenších zoo u nás. Zoologická zahrada Ohrada byla založena z podnětu Dr. Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky v roce 1937. K vidění je zde přes 150 druhů živočichů, zejména se jedná o druhy žijící v přírodě Evropy a mírného pásu Asie, ale potkáme zde i některé exotická zvířata. Zoo leží na břehu Munického rybníka v alejí starých dubů v blízkosti zámku Ohrada s nádherným výhledem na velkolepý zámek Hluboká. Návštěva loveckého zámků spolu se zoo je vhodná hlavně pro rodiny, kde si mohou malí školáci doplnit mezery v přírodních znalostech, ale také dospělí se mnoho přiučí, vždyť se jedná o nejstarší lesnické-lovecké muzeum v Evropě. Tipy na výlet Určitě nezapomeňte navštívit novogotický zámek Hluboká. Na sever odsud se nachází zřícenina Karlův hrádek. ubytování jistě najdete přímo v Hluboké nad Vltavou.

Rybník v Miškovicích. Mezi ulicemi Polabská a Tuháňská.