Lázně Karlova Studánka leží v údolí řeky Bílá Opava v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m). Lázně, kteří mnozí považují za nejkrásnější u nás, leží v nádherné přírodě, obklopeny hustými lesy. Proto je v Karlově Studánce snad nejčistší vzduch v České republice. I přes polohu ve vyšší nadmořské výšce mají lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí. K léčbě se používají místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Právě proto se zde léčí pacienti s chronickým onemocněním dechového ústrojí, alergici, astmatici, bronchitici a lidé s chronickými nemocemi plic či HCD, včetně pooperačního doléčování. Lázně také přivítají všechny co mají imunitní problémy a potřebují se zotavit. Lázně nabízejí pestré možnosti trávení volného času. Jsou zde ideální podmínky pro milovníky turistiky, jízdy na kole a lyžování. HistoriePodnětem pro vybudování lázní se stala kniha renomovaného balneologa von Cranze, který v ní roku 1777 popsal léčivé prameny habsburské říše. Jedním z pramenů byl i ten v Karlově Studánce o jehož blahodárných účincích se sice vědělo již dávno, ale trvale využíván začal být až na sklonku 18. století. Území patřilo od roku 1621 řádu německých rytířů z Bruntálu a vznik lázní souvisel s tímto řádem. Založení mají na svědomí velmistři řádu, Maxmilián II.František a Karel Ludvík. Ten první byl nejmladší syn císařovny Marie Terezie. Po druhém, jenž byl vojevůdcem ve službách Habsburků, dostaly lázně své jméno. Roku 1785 zde Maxmilián II.František nechal postavit první lázeňský dům.  V průběhu 19. stoeltí se Karlova Studánka stala velmi populárním klimatickým lázeňským místem Rakouska-Uherska a celý areál rostl a rozvíjel se. V majetku řádu byly lázně do roku 1938. Po záboru pohraničí je nacisti zkonfiskovali. V šedesátých letech bylo navrtáno několik nových zřídel. Dnes poskytují lázeňské služby Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Nejznámější prameny – Maxmiliánův, Karlův a Norbertův.Indikace: nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cévLéčba: Léčí se zde pacienti trpící chronickým onemocněním hrdla, dutin, nosu, plic, alergickými, astmatickými a průduškovými nemocemi i poškozením plic hornickými nemocemi, ale i nemocemi onkologickými a cévními.Procedury: Přírodní léčivé zdroje, vodní masážní procedury, koupele (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), masáže (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), inhalační léčba, rehabilitační techniky, elektroléčba, wellness procedury a další Lázeňské objekty: Libuše, Slezský dům, Bezruč, Opava, U lesa, Pošta, Orlík, vyšetřovací ústav, letní lázně-balneoprovozVolný čas: cykloturistika, pěší turistika, lyžování, tenis, fitness, billiard Kontakt: Státní léčebné lázně, Karlova Studánka s.p., 793 24 Karlova Studánka http://www.k.studanka.cz  

Zajímavě nalepené domky jsou nejlépe vidět z Kamenné ulice. Vystavěny byly v polovině 19. století italskými dělníky, kteří stavěli místní železnici. Dřevěné přístavky nalepené skalní stěně vypadají jako ptačí hnízda a odtud jejich pojmenování. Navazují na chodby a sklepy vytesané v pískovcové skále.

Berounský kostel sv. Jakuba byl vystavěn již ve 13. století společně se vznikem města. O století později byla přistavěna věž a v 17. století dokončena barokní zvonice. Trojlodní kostel má v presbytáři zachované gotické prvky v podobě křížové klenby, dále jsou to základy kostela a část obvodových zdí. V přízemí věže rovněž křížová žebrová klenba. V interiéru můžeme vidět bohatě vyřezávanou kazatelnu, hlavní oltář s barokním obrazem sv. Jakuba z roku 1741, rokokový obraz z roku 1732 a cínovou křtitelnici. V roce 2000 byly pořízeny do zvonice čtyři nové zvony a v roce 2004 přibyl dar od farníků z partnerského holandského města Rijswijk, nové varhany.

Na kopci Vochlice jen pár kilometrů severně od Lubence byla již roku 1881 postavena rozhledna lubenským klubem turistů. Stavbu z čediče a křemene doplnily cihly a červený pískovec dovážený z lomu mezi Vroutkem a Kryrami. Jak se ukázalo při rekonstrukci materiál na stavbu poskytl zřejmě i sám hrabě Lažanský. Stavba časem byla opuštěna, zchátrala a dostala se do havarijního stavu. V roce 2007-2010 byla provedena rekonstrukce a stavba opět slouží turistům k rozhledu do okolí. Uvnitř věže bylo vybudováno nové dřevěné točité schodiště kolem středového sloupu. Na vrchol kamenné válcové věže byla usazena nová dřevěná krytá, prosklená nástavba. Rozhledna má svoji otevírací dobu, nebo lze zapůjčit klíče v umělecké prodejně Richard Kanta (Chýšská 109).