Až do 17. století měla ves jméno Žepy a znamenalo to jméno rodiny Žepových. Někdejší Žepy patřily v první polovině 13. století břevnovskému klášteru. V roce 1421 ji zabrali Pražané a poté se dostaly do soukromých rukou. V roce 1448 vlastnila jednu část Johanka ze Žep a po ní Prokop ze Šárky. V roce 1758 jej získalo nejvyšší purkrabství. Druhou část vlastnili v 16. století Údrčtí z Údrče, asi koncem 17. století se stala součástí tachlovického panství Karla Jáchyma Bredy. Koncem 18. století byly obě části spojeny. V polovině 19. století se již Řepy staly samostatnou obcí. V roce 1968 se staly Řepy součástí Prahy. V letech 1977-1985 zde bylo postaveno sídliště Řepy I. a v letech 1979-1987 sídliště Řepy II. Severozápadně od sídliště se uchavalo jádro starých Řep. Z památek tu nalezneme zejména původně románský kostelík sv. Martina a bývalý ústav pro nalezence, zřízený kongregací milosrdných sester v roce 1856 (dnes domov sv. Karla Boromejského). V roce 1865 v něm byla zřízena první ženská trestnice v Čechách. Mnoho let zde pracoval jako zahradník proslulý lupič Babinský. Ten má i u zdejšího řepského hřbitova pamětní náhrobek.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na východní straně obce byl vybudován v novogotickém slohu roku 1890. Turisticky značená cesta vedoucí skrz obce neprochází přímo kolem kostela, je nutné trochu  odbočit. Prakování je možné krátkodobě při kostelu.

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

Hrad Štramberk, nazýván také Strallenberg či Trúba, má nejasný původ. Jeho vznik je opředen pověstmi a tajemstvím. Jedna z nich praví, že štramberský hrad náležel snad koncem 13. století řádu templářů, druhá, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Historie hradu Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař. Z nich nejvýznamnějším byl Lacek, zemský hejtman moravský a dlouholetý ochránce Jana Husa. Po jeho smrti měnil Štramberk často majitele. Rychlý úpadek nastal po roce 1523, kdy hrad přestal být sídlem vrchnosti. Roku 1553 jej koupilo město Nový Jičín, které však pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk připadl jezuitské koleji v Olomouci. Po zrušení jezuitského řádu bylo panství proměněno v nadační velkostatek. Na hradě se ubytoval správce a malá posádka. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Zůstala jen věž a zbytky zdí paláce. Podoba hradu Hrad náleží k typu bergfritových hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Válcová věž s vlastním opevněním střežila příjezd po jižním svahu Bílého vrchu. Hradní areál byl poměrně rozsáhlý. Obsahoval kromě fortifikací dva větší obytné objekty. Dvoupatrový palác navazoval na opevnění válcové věže, jednopatrový stával v místech dnešní turistické chaty. Vnější hlavní zeď doplňovaly dvě nárožní věže a vstupní brána; na jižní straně směrem k městu se dochovaly jen její nepatrné zbytky. V letech 1901-1903 byla válcová věž, 40 metrů vysoká, zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro niž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Tipy na výlet Ve Štramberku dále najdete památky lidové architektury nebo jeskyni Šipka. U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici.