Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna.    Historie zámku                 Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila.   Dispozice zámku                             Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Barokní zámek Kácov se nachází v jižní části stejnojmenného městyse na mírném návrší nad řekou Sázavou. Budovy zámku přiléhají přímo k náměstí. Zámek je propojen vysutou chodbou s kostelem Panny Marie. U zámku na náměstí stojí morový sloup. Tvrz Kácov V místech dnešního kácovského zámku stávala druhá, mladší tvrz, která vznikla pravděpodobně v polovině 15. století po zpustnutí starší tvrze na levém břehu Sázavy u Soušic. V roce 1473 vlastnil tři čtvrtiny mladší tvrze Kuneš z Olbramovic. Po jeho rodu náležela tvrz po roce 1536 Janu Tetouru z Tetova. V roce 1555 přešel Kácov opět do rukou Olbramovicům, dvůr a městečko získal Jan Čejka z Olbramovic. Za Janova syna Václava se Kácov stal střediskem rozsáhlého panství, neboť Václav skupoval okolní statky. V rozšiřování panství pokračoval i Václavův syn Karel Čejka, kterému Kácov patřil až do pobělohorských konfiskací. V roce 1623 koupil od královské komory zkonfiskované panství Jan Werde z Werdenberku. Ten prodal Kácov roku 1626 Janu Oktaviánovi Kinskému. Za jeho vlády vypuklo v roce 1627 na zdejším panství nevolnické povstání a vzbouřenci vyplenili i tvrz. Tvrz pak střídala majitele, až ji v roce 1635 koupila Benigna Kateřina z Lobkovic. Benigna dala poškozené sídlo opravit a rozšířit. Vznikl tak nevelký jednopatrový barokní zámek, jehož přízemí bylo kamenné a první patro dřevěné. Po smrti majitelky převzal roku 1653 panství její syn Vilém Popel z Lobkovic, který jej záhy prodal Františkovi Scheidlerovi. Nový majitel, mimo jiné vychovatel císaře Leopolda I., žil trvale v Kácově, proto se také rozhodl pro přestavbu zámku. Barokní zámek Kácov V roce 1726 koupila kácovské panství toskánská kněžna Anna Marie Františka. Ačkoliv Anna Marie sídlila v Zákupech, věnovala značnou pozornost i Kácovu. V letech 1727 - 1733 dala zpustlý kácovský zámek přestavět ve stylu barokního severoitalského šlechtického sídla. Přestavba zcela změnila podobu areálu bývalé tvrze, odstranila poslední zbytky opevnění a ze staré budovy se zachovaly jen některé základové zdi. Nejbohatší výzdobu měla zámecká kaple. Průčelí byla vyzdobena nástěnnými malbami, představujícími v slepých oknech různé postavy. Od náměstí byl zámek oddělen prostou zdí s barokní branou. V této podobě vidíme zámek prakticky dodnes. Po smrti Anny Marie roku 1741 se stal zámek již jen sídlem správy panství a úřednickým obydlím. V roce 1815 měl být postoupen císaři Ferdinandovi II. pro Napoleonova syna Františka Josefa Karla. Ten se panství však nikdy neujal. Až do svojí smrti držel Kácov poslední korunovaný český král Ferdinand V.(I.).  V roce 1918 se zámek v Kácově stal vlastnictvím státu a byla zde umístěna správa státních lesů a byty jejich zaměstnanců. Těmto účelům slouží zámek dodnes a je bohužel nepřístupný veřejnosti, je však dobrým dokladem barokní architektury 18. století.

Rozlehlá tvrz Tchořovice s poplužním dvorem se nachází ve stejnojmenné obci, ležící přibližně 8 km západně od Blatné. Areál tvrze je veřejnosti nepřístupný. Historie tvrzi Tchořovická tvrz byla založena na přelomu 14. a 15. století. Po roce 1400 byl jejím majitelem Vilém z Vartemberka a k roku 1409 je zde připomínán purkrabí Mareš, což je jasným důkazem o existenci tvrze. Majitelé se pak často střídali, nejvýznamnějšími z nich byli Muchkové z Bukové, kteří zde sídlili od konce 15. až do poloviny 17. století. Provedli také stavební úpravy tvrze a dali jí renesanční háv. Po třicetileté válce byly Tchořovice rozhodnutím zemského soudu připojeny k lnářskému panství Vratislavů z Mitrovic. Tvrz ztratila svou sídelní funkci a po přestavbě byla nadále užívána jako sýpka. Podoba tvrzi Tvrz, obehnanou vodním příkopem, tvořila vstupní dvoupatrová věž s padacím mostem a hradba, lemovaná různě starými budovami. Za nejstarší je považován jižní palác. Vnitřní členění paláců je dnes kvůli razantní barokní přestavbě na sýpku špatně identifikovatelné. Vstupní věž nese dodnes dvě erbovní desky, na první je erb Muchků z Bukova a na druhé, výše osazené, alianční erby Vratislava z Mitrovic a Ludmily z Bukové. Na renesanční úpravy upomínají drobné zbytky sgrafit ve dvoře a malby na klenbě průjezdu vstupní věže. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jak je například Kadovský viklan, tvrz Kadov, barokní zámek Lnáře, lom Paštiky u Bezdědovic nebo renesanční vodní zámek Blatná. Ubytovat se můžete v Blatné. M.K.

Budova divadla se nachází v centru Prahy, v prostoru Manhardtského domu. Divadlo se zde hrálo již od poloviny 18. století. V roce 1992 de bylo otevřeno Divadlo Manhardtský dům, které bylo následující rok přejmenované na Divadlo v Celetné. Střídá se zde několik divadelních souborů. Součástí divadla je i kavárna.