Čedičový vrch Raná se nachází zhruba necelých šest kilometrů severním směrem od obce Louny. Protáhlý čedičový trojvrcholový masiv je pro svoje vhodné podmínky využíván příznivci závěsného letání. Původně podpovrchové žilné těleso je tvořeno čedičovou horninou olivinickým nefelinitem. Bylo obnaženo odnosem okolních měkčích usazených hornin. Na jeho prostřední vrchol (457 m.n.m.) poskytující krásný kruhový výhled vede turistická odbočka.

Vlaštovka, populární dílo Magdaleny Poplawské, je plastiková socha malé dívenky s papírovou vlaštovkou v ruce, která je instalována na venkovní římse haly služeb Národní knihovny v Klementinu. Vlaštovka si získala mimořádnou přízeň čtenářů a turistů, kteří si ji s oblibou fotografují. Socha pochází z výstavní akce „Ad Clementinum“.  V rámci tohoto projektu prezentují svá díla studenti sochařského atelieru Jiřího Beránka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Socha M. Poplawské se tak zalíbila, že v Klementinu zůstala i po skončení celé výstavy.

Viadukt tvořící součást bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda, jejíž první úsek byl dán do provozu roku 1837. Pro finanční potíže se jezernický viadukt dokončil až o 5 let později, ale do provozu byl uveden až v roce 1847. Most sestává z celkem 35 větších oblouků o světlosti 7,59 m a 7 menších půlkruhových oblouků o světlosti 5,69 m, když tloušťka kleneb je 0,63 m. Opěry jsou prodlouženy rovnoběžnými křídly. Zároveň jde v podstatě o mosty dva: starší cihlový, který byl později zdvojen mostem kamenným. Ten byl postaven v roce 1873 při stavbě druhé koleje a je téměř kopií cihlového. Na jeho čelní stěně je dochována pamětní deska z roku 1873. Celková délka mostu je 426,33 m, šířka 8,8 m a výška 10,6 m. V roce 2001 prošel viadukt generální opravou.

V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště.