Původně stála až do 50. let 20. století na nejvyšším místě v obci dřevěná rozhledna. V roce 2005 byla společností T-mobile na vrchu Kanihůra u Bílova postavena nová telekomunikační věž, železobetonové tubusové konstrukce o výšce 62,3 metrů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 26,2 metrů a vede na něj 137 schodů. Rozhledna byla zpřístupněna 18.5.2006. Z ochozu je výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Ostravsko, Starý Jičín, zámek Fulnek a další. Rozhledna je přístupná od května do října.

Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

Při obci Otmíč nedaleko Hořovic se zvedá nepříliš vysoký vrch se stejným jménem – Otmíčská hora (401 m.n.m.). Vrch byl vytvořen průnikem granulované lávy ordovických diabasů. Na jihozápadní straně se nchází opuštěný lom na tuto horninu. Na vrcholu se pak v dávné minulosti nacházelo hradiště zřejmě již v pozdní době haštalské.

Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.