Alšovo nábřeží lemuje pravý břeh Vltavy mezi Platnéřskou ulicí a ulicí Na rejdišti. Jeho délka je cca 380 m. Nábřeží leží v místě, kudy vedla komunikace k brodu a dále na Pražský hrad. Nábřeží nese pojmenování po českém malíři Mikoláši Alšovi. Koncem 19. století zde sídlila malířská akademie, dnešní Vysoká škola umělecko průmyslová. V letech 1870 – 1878 se nazývalo Dolní nábřeží a v letech 1878 – 1919 nábřeží korunního prince Rudolfa. Jižní část nábřeží byla koncem 20. století upravena a je průchozí do Platnéřské ulice.

Evangelický kostel byl postaven v roce 1910 podle projektu architekta Zlatohlávka. Secesní kostel je jednolodní stavba s věží v západním průčelí.

Prosecké skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v roce 1968. Rozloha cháněného území je 4,3 ha. Tvoří je druhohorní pískovce jejichž spodní část je usazena na dně sladkovodního jezera a horní na mořském dně. Skály byly v minulosti zdrojem stavebního písku. Po těžbě se zde dochovala řada malých lomů a spleť chodeb. Na jižních svazích se vyskytují teplomilné rostliny. Například srdivka sedmihradská, či chrpa porýnská.

Lochkov je znám především těžbou mramoru. Ve 20. století tady byla postavena jedna z největších cementáren v Evropě. Ve 14. století byla obec ve vlastnictví Vavřince z Lochkova. Později, v roce 1654, ho získal zbraslavský klášter. K Praze byl Lochkov připojen v roce 1974. Název je odvozen od vlastníka osady ze 14. století Vavřince z Lochkova.