Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Městečko ležící na stejnojmenné říčce má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1345 a její historie je spjata se zámkem, který dnes stojí na místě původního gotického hradu, který byl založen ve druhé polovině 14.století. Podobu hradu a historii městečka ovlivnil kutnohorský rod Venclíků z Vrchovišť, který velmi zbohatl při dolování stříbra v Kutné Hoře. Venclíkové nechali v 15.století celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli. V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město bylo zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří obnovili zámek i řadu venkovských kostelů a kaplí. Základní obživou obyvatel panství bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby. V 17. století se ve městě úspěšně rozvíjelo obuvnictví a soukenictví. V 19. století proslulo městečko perleťářstvím, zejména výrobou knoflíků. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Nejvýznamnější památkou Žirovnice je tedy místní goticko-renesanční zámek, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem. Byl založen ve trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží na jižní straně a s kaplí. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a opevněn. V 16. a 17. století dostal hrad po renesančních přestavbách již zámecký ráz. Ve 20.století vyhořel a po rekonstrukci je dnes v jeho prostorách umístěno také městské muzeum s expozicí věnovanou perleťářství. Nad náměstím stojí neogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z 19. století. Cennou památkou je také chráněný mariánský sloup z roku 1777.

Skalní útvar se nachází asi 4 km severozápadním směrem od obce Sněžné při turisticky značené cestě ze Snéžného na Devět skal. Skalní skupina byla vypreparována procesy mrazového zvětrávání v obloukovitě kolem vrcholu uloženém pruhu biotitických dvouslídných rul. Nejmohutnější skalní útvar Výspa dosahuje výšky asi 20 m. Mrazovým zvětráváním byly na skalách vymodelovány protáhlé čočkovité skalní výklenky, geomorfologicky význačná puklinková jeskyňka a podkovovitá deprese pseudokaru. Pod skalními útvary jsou vytvořeny suťové haldy a balvanový proud přecházející v rozvlečné balvanité suťové pokryvy na svazích.

Kostel sv. Jiljí - Ruda, okres Ždár nad Sázavou.

Renesanční zámek Lysice u Brna se nachází ve stejnojmenné obci, v Jihomoravském kraji, okres Blansko. První písemná zmínka o obci je z roku 1308, v souvislosti s Heraltem z Lysic a Kunštátu. Pánové z Kunštátu drželi Lysice až do roku 1514, pak sídlo střídalo majitele. Historie zámku Dnešnímu zámku Lysice předcházela tvrz z 15. století, která úzce souvisela s blízkým hradem Rychvaldem, přestavěná v první polovině 17. stol. na renesanční zámek. Ten pak v průběhu staletí střídal velmi často majitele, kteří se podíleli na jeho stavební úpravě. Po roce 1730 získal zámek vrcholně barokní podobu. Zámek pak byl ve 30. letech 19. stol. upraven místním stavitelem F. Vašíčkem. Vzniklo tak půvabné sídlo s unikátním krytým ochozem na sloupové pergole uzavírající východní díl zahrady. Zámecké interiéry Interiéry zámku nám nabízejí atmosféru šlechtického sídla 19. stol. Barokní a rokokový mobiliář doplňují sbírky českého skla a orientálních uměleckých předmětů. Expozici doplňuje také sbírka zbraní evropského původu, dále ucelená kolekce japonských zbraní a v druhém patře soubor ručně malovaných střeleckých terčů. Nejkrásnější ze tří zámeckých knihoven je věnována známé rakouské spisovatelce Marii Ebner von Eschenbach. K prohlídce zámku patří také unikátní zahrada, jejíž součástí je návštěva oranžerie a zámeckého zahradnictví z 2. poloviny 19. stol. Při prohlídce zámecké zahrady je možno nahlédnout do fíkovny a zahradního kasina. Zámecké divadlo V červnu 2005 byla otevřena výstava věnovaná lysickému zámeckému divadlu. To se původně nacházelo v severním křídle hlavní zámecké budovy od roku 1790 až do roku 1902, kdy bylo zničeno požárem. Originály her se podařilo zachránit díky uložení v zámecké knihovně, z nichž některé kromě klasiků byly tvorbou majitele zámku či jeho přátel. Oni sami v nich také hráli. Nechybí ani návrhy scénografie, kulis, původní loutkové divadlo, zvláště cenné jsou papírové dioráma kolem z roku 1730 či tzv. Aušpurské vystřihovánky z počátku 18. stol. Nechybí ani dobové fotografie herců v divadelních kostýmech. Celá výstava autorky PhDr. Jitky Sedlářové dokazuje více jak stoletou existenci jednoho z nejpozoruhodnějších zámeckých divadel na Moravě. Tipy na výlet V nedalekých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje. Dále vás čeká Muzeum Boskovicka, zřícenina hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagoga. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Kunštát nebo zříceninu hradu Nový Hrad. V okolí jsou i velké vodní plochy, jako vodní nádrž Boskovice. Rozhledna Malý Chlum vám ukáže kraj jako na dlani a za návštěvu stojí i větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.