V dávné minulosti lidé překonávali vody Vltavy pomocí brodů. Později je na některých místech nahradily přívozy a mosty. V Praze se dnes v provozu zachoval jen jeden přívoz a to mezi ostrovem Císařskou loukou a břehem Smíchova.

Socha sv. Floriána u kostela sv. Remigia na náměstí 25. března je rokokovým dílem z 18. století.

Na Dominikánském náměstí stojí bývalý klášter františkánů – minoritů s kostelem sv. Jakuba. Tato stavba při městských hradbách je poprvé zmíněna roku 1233 a jde patrně o nejstarší klášter v městě. Za třicetiletých válek byl objekt téměř zničen. V letech 1730-1740 jej obnovil Octavio Broggio, dokončen byl však až po jeho smrti roku 1758. Za vlády císaře Josefa II. byl řád zrušen a roku 1788 se sem nastěhoval řád dominikánů. V klášterní chodbě byl objeven původní vstup s portálem do kostela. Dnes bývalý klášter slouží jako pečovatelské zařízení Charitního domova Zdislava. Kostel je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Loď je sklenuta plackami s lunetami, v závěru trojdílnou klenbou s lunetami. Hlavní oltář pochází od Jana Hennevogela z roku 1769.

Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.