Historie Malé Strany. Osídlení na území Malé Strany je doloženo již z 8. století. Existovaly zde samostatné osady, jako například Obora, Nebovidky nebo Úvoz. Město zde založil král Přemysl Otakar II v roce 1257. Původně se dnešní Malá Strana nazývala Novým Městem pražským, později Menší Město pražské a rozkládala se na menším území. K rozšíření Malé Strany došlo v letech 1360 – 1362, kdy byla jižní hranice posunuta až k Hladové zdi stavěné císařem Karlem IV. Velký význam na rozvoj Malé Strany měl nejdříve Juditin a později Karlův most, který ji spojoval se Starým Městem a po němž vedla přes Malou Stranu Královská cesta.Na území Malé Strany se usídlovaly církevní instituce, řády, kupci, řemeslníci a také správní instituce. Malá Strana tak měla podstatný vliv na historii Prahy, k níž byla oficiálně připojena 1.5.1784. Současnost Malé Strany. Zástavbu Malé Strany dnes tvoří významné historické budovy, církevní stavby a zahrady. Sídlí zde obě komory Parlamentu České republiky (Sněmovna ve Sněmovní ulici, Senát na Valdštejnském náměstí.)a další významné státní, společenské a církevní organizace. Malá Strana je pro svou historii a dochované památky jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy.

Památník na celosvětový kongres esperanta v roce 1996, který se konal v Praze, je umístěn před Kongresovým centrem. Je zhotoven z žuly.

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

Přesná doba vzniku větrného mlýna u Příčov není známa. Jeho vznik je kladen do 16. či 17. století. Stejně tak není znám jeho zakladatel, kterým mohl být podle některých údajů Jakub Krčín nebo Lobkovicové. Postaven byl z lomové žuly. Každopádně jde o zbytky jednoho z nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Nebýt iniciativy občanů z blízké obce v 90. letech 20. století zmizel by mlýn nadobro. Mohutné zdivo vysoké 10 metrů má sílu při zemi 1,2 metru. Vnější průměr dosahuje úctyhodných 13,5 metru. Nejen dob a vzniku, ale i doba kdy došlo k opuštění mlýna není známa. K poboření pravděpodobně došlo někdy kolem poloviny 18. století.