Na vrchu Mařenka (711 m.n.m.) jižně od obce Štěměchy stojí od roku 2012 nová rozhledna. Již od roku 1822 je zde usazen pylon, který je od roku 1926 zařazen do trigonometrické sítě. V roce 1941 zde pak byla postavena dřevěná rozhledna, kterou zničil požár způsobený bleskem a to 24.6.1957. Již od roku 2003 bylo usilováno o výstavbu nové rozhledny, záměr se však podařil až teď a slavnostní otevření proběhlo 27.10.2012. Rozhledna je vysoká 31,15 m a z jedné třetiny (spodní) ji tvoří železobetonový tubus obložený žulovými kameny a zbylé dvě třetiny pak dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Má dvě vyhlídkové plošiny, jedna se nachází ve výšce 9,4 m a druhá pak ve výšce 28,2 m. Na tu nejvyšší vystoupáte po 156 schodech. Za výborného počasí je prý ke spatření střecha vídeňského kostela sv. Štěpána.Rozhledna by měla být přístupná volně a to celoročně. Na vrchol vede odbočka za turisticky značené cesta od Želetavy do Rokytnice nad Rokytnou. Přístup nejprve po silnici a posléze po již zmíněné cestě je i z již uvedených Štěměch.

Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.

Jižně od Dobřichovic se na severních úpatí Hřebenů dochoval jeden z velmi mála dochovaných skalnatých výstupů. Většina z nich byla již odlámána. V zimě roku 1892 zde ve hlubokém sněhu stanulo 17 mužů a jedna žena, šlo o první zimní výlet Klubu českých turistů. Vyhlídka byla záhy turisticky upravena, dokonce byly vytesány pro lepší přístup schůdky (dodnes částečně dochovány). Původní vyhlídka již neposkytuje kvůli vzrostlým stromům výhled, za ním je potřeba kousek dál na skalnatý výchoz. I dnes vyhlídka Hvížděnec poskytuje výhled na Řevnice a i vzdálenější Beroun, protější úbočí s vrchem Babka a další místa.

Studna v ulici Ke Smíchovu je umístěna  před základní školou, u autobusové zastávky Slivenec.