Renesanční zámek v Nasavrkách stojí v dolní části náměstí vedle kostela sv. Jiljí. Zámek prošel v 90. letech rekonstrukcí, dnes se v přízemí objektu nachází romantická obřadní síň, kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro je určeno pro expozici muzea "Po stopách Keltů", ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto".     Historie zámku Původně v Nasavrkách stávala tvrz postavena v 10. - 11. století, která se poprvé připomíná až roku 1545, kdy byla v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. V roce 1585 koupil panství Jan Kekula ze Stradonic. Po jeho smrti se jeho žena znovu provdala za Václava Zárubu z Hustířan a v této době kolem roku 1600 došlo také k úpravě tvrze na renesanční zámek. Roku 1622 bylo sídlo zkonfiskováno a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Později získal panství rod Schönfeldů, za kterých bylo panství výrazně rozšířeno. Dcera Josefa Františka ze Schönfeldu se provdala za Jana Adama Auersperka. V té době již zámek nesloužil jako rodinné sídlo, byl poškozen také požárem. Roku 1757 nechal Jan Adam nasavrcký zámek upravit a zřídil zde správu panství. V roce 1849 po zrušení roboty sloužilo sídlo k potřebám nově zřízeného Okresního soudu a Berního úřadu. V roce 1931 se majitelem zámku stal Charitativní spolek sv. Kláry z Prahy. Při stavebních úpravách byl ve druhém patře přistavěn balkónek do zahrady a také bylo upozorněno na části zdiva po staré tvrzi. Roku 1939 koupila zámek Lidová záložna se sídlem v Hodoníně, později byl zámek využíván pro byty i provoz služeb. Od roku 1987 zde sídlila Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné Hory. K rekonstrukci zámku do jeho dnešní podoby však došlo až po roce 1990. Dnes je zámek v majetku obce Nasavrky.    Podoba zámku Zámek Nasavrky je dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu. Po roce 1610 bylo přistavěno užší východní křídlo se dvěma místnostmi v každém patře. Zámek prošel ve své historii mnohými úpravami. Na omítce se nachází psaníčková sgrafita, do zámku se vchází pěknou vstupní klenutou halou. Tipy na výlet   Vydat se můžete na vodní nádrž Křižanovice nebo na vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, v němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Zajímavý je také skanzen Veselý kopec. Ubytování najdete v nedaleké Chrudimi.

Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

Stará radnice byla postavena již v první polovině 15. století. Zásadní přestavba, při které byla překlenuta Fortneská ulice proběhla kolem roku 1560. V roce 1720 dostala radnice barokní fasádu a v roce 1836 instalovány hodiny. Kromě správy města sloužila radnice v minulosti také jako městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud a policejní úřad.

Kostel sv. Václava v Kostelní ulici patří mezi nejhodnotnější stavby v Českých Budějovicích. Je novogotický, postavený v letech 1868-1870 podle plánů ing. Antonína Schmidta.