Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.

Kostel sv. Jana Křtitele stojí ve Dvoře Králové nad Labem na náměstí Republiky. Byl vystavěn jako gotický na místě ještě starší dřevěné svatyně. V průběhu existence byl dvakrát rozšířen a přestavěn. Svoji dnešní podobu má z pseudogotické přestavby v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, ale jen po římsu. Její dokončení do dnešní výšky 64 m proběhlo v roce 1894. Kostel tvoří nepravidelné síňové trojlodí se čtvercovým presbytářem. V interiéru se nachází raně barokní hlavní oltář (1674), v zasklené skříni pozdně gotická socha Panny Marie (16. století) a další sochy. Ve věži jsou umístěny tři zvony, z nichž největší sv. Jan pochází z roku 1505. Věž kostela bývá přístupná veřejnosti. V klenuté kopce kostelní věže objevil roku 1817 Václav Hanka rukopis, který je dnes známý pod jménem Královedvorský rukopis. Byť jde o dokonalý falzifikát, není možné mu upřít vliv na kulturní dění v době národního obrození.

Stanice metra Roztyly je situována mezi Michelským lesem a dálnicí Praha – Brno na kraji sídliště Roztyly. Zprovozněna byla na II. úseku trasy C v roce 1980. Její původní název byl Primátora Vacka, v roce 1990 byla přejmenována na Roztyly. Hloubka nástupiště je 6 m pod povrchem. Stanice je hloubená, mělce založená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolit nad nástupištěm zastropený předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří keramické glazované tvarovky, plasticky formované. Ze stanice vede jeden výstup pevným schodištěm do povrchového proskleného vestibulu. Ten je situován v blízkosti zastávek MHD a autobusového terminálu Roztyly. Počet provozně-služebních místností: 80 Obestavěný prostor: 56.080 m3. Stavební náklady: 166 mil. korun.

Židovský hřbitov se nachází asi 600 m severovýchodně od Lázní Kynžvart za komunálním hřbitovem, ve svahu na kterém stojí zříceniny hradu Kynžvart. Založen byl někdy v 15. století a za nacistické okupace zdevastován, část náhrobků byla tehdy použita na dláždění ve městě. Po válce byly některé z nich vytrhány a dovezeny ke hřbitovu, bohužel nakonec rozlámány a použity jako stavební materiál. V 90. letech byla část fragmentů vyzvednuta z potoka a dovezena na hřbitov. Na zalesněném hřbitově o ploše 2.740 m2 se dochovaly tři náhrobky. Hřbitov je volně přístupný.