Přesto, že je Petržílkovský ostrov oproti ostatním pražským ostrovům trpaslíčkem, je s břehem Vltavy dvakrát přemostěn. Jednak ho spojuje s břehem lávka a jednak je vstup na ostrov také umožněn po můstku mezi Malostranskou vodárenskou věží a sousední budovou na pevnině. Lávka je určena pouze pro pěší.

Hradčanské 5.

Vlašský dvůr byl dlouhou dobu střediskem hospodářské moci Českého státu, centrální královskou mincovnou a také sídlem panovníka při jeho návštěvě Kutné Hory. Stavba byla založena koncem 13. století. Kolem nádvoří oválného půdorysu byly zbudovány mincovní kovárny (šmitny) a ražební síň (praghaus) kde byly raženy stříbrné pražské groše. Na přelomu 14. a 15. století došlo za vlády krále Václava IV. k radikální přestavbě objektu na důstojné panovnické sídlo. Vystavěn byl dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž, kaple a pod ní královská pokladnice. V zasedací síni se dodnes zachovaly fresky znázorňující dvě velké události, které se zde udály. Jedním je vydání „Dekretu kutnohorského“ Václavem IV. a ten druhý byla volba českého krále Vladislava Jagellonského. Kaple patří dodnes k vrcholům české gotické architektury. Barokní doba Vlašský dvůr příliš nezasáhla, stejně tak jako městské požáry. Díky tomu se v podstatě původní stav objektu zachoval až do konce 18. století kdy skončila činnost horního úřadu. Význam tohoto objektu tak rychle upadl a postupem času se dostal do vážného stavebního stavu, hrozilo dokonce zlikvidování. Naštěstí v závěru 19. století bylo rozhodnuto o novogotické přestavbě pod vedením architekta Ludvíka Lábra, mimo jiné vcelku zdařilé úpravě. Odstraněny byly především ruiny výrobních prostor. V objektu se konají celoročně prohlídky pro veřejnost.

Zvon zvoničky v sadu Rudé armády.