Kostel sv. Prokopa - Štěnovice, okres Plzeň jih.

Poutní místo Maria Rast am Stein neboli také P.Marie odpočívající na kameni se nachází 1,5 km jihozápadně od Vyššího Brodu, odkud sem vede značená cesta. Podle legendy se na zdejším místě na počátku 16. století zjevovala na kameni sedící Panna Marie s Ježíškem. V roce 1887 zde byla vybudována nad velkým posvátným kamenem kaplička pro cca 8 osob. Zakrátko nechal vyšebrodský opat Leopold Wackarz vedle kapličky postavi malý poutní kostelík v pseudorománském slohu. Slavnostní vysvěcení proběhlo 15.8.1888 za účasti více než 2.000 poutníků. V roce 1898 byla ke kostelíku vybudována křížová cesta se 14 kapličkami, výjevy na nich byly zhotoveny z litiny. Křížová cesta pak byla zakončena Božím hrobem. Již osm let předtím v roce 1890 byla původní malá kaplička nahrazena novou zděnou kaplí s výklenkem nad kamenem, kde byla umístěna soška Panny Marie Sněžné v životní velikosti. Posléze se sem konaly pravidelně poutě a procesí. Místo bylo opravdu velmi hojně navštěvováno, neboť pod kaplí se nacházel hostinec Alexe Peckla, který zde čepoval klášterní pivo. V době komunistického režimu zdejší místo chátralo, obnovy se dočkalo v 90. let 20. století. Dnes zde najdeme křížovou cestu vedoucí z Vyššího Brodu zakončenou Božím hrobem, kapli a vedle stojící obrazárnu, kamennou kazatelnu pod širým nebem a kousek pod kaplí se nacházejí již jen zbytky obvodových bývalého hostince.

Tachovský hradební systém vznikl ve 14. století. Středověké město uzavírala okružní hradba vysoká 8-10 m a široká 140-150 cm. Po celém obvodu bylo 26 věží vysokých zhruba 11-14 m a dovnitř města otevřených. Spojení mezi nimi zajišťovala úzká ulička (široká 2,5-4 m) vedená při hradbách po celém jejím obvodu. Opevnění doplňoval hluboký příkop, široký 43-45 m a val. Na jihu protékal příkopem mlýnský náhon a opevnění zde posilovalo ještě koryto řeky Mže. Vstup do města zajišťovaly tři brány. Na severu to bylo tzv. Horní (Horská) v prostoru dnešní ulice Husitská. V jižní části pak Zámecká (Říšská) v ulici Rokycanova a Dolní (Nízká) v dnešní ulici Boženy Němcové. Horní brána se skládala ze dvou objektů. Hlavní část měla nad průjezdem ještě dvě patra. Na ni pak navazoval koridor 40-50 m dlouhý ukončený menší branou se strážnicí a závorou. Tato brána byla zbořena jako poslední v roce 1871. Dolní brána se skládala ze dvou nevysokých staveb spojených hradbou. Venkovní opevnění brány tvořily dvě oblé bašty vytvářející podobu barbakánu. Brána byla zbořena v letech 1864-1865. Zámecká brána se také skládala ze dvou samostatných staveb spojených koridorem hradeb. V 19. století již tyto brány nestačily provozu města a tak v roce 1822 byla Nová brána z náměstí do prostoru ulice na Světce a v roce 1838 na konci dnešní Hradební ulice tzv. Psí brána směřující k Václavskému hřbitovu. Tyto brány měly však jen krátký život. V průběhu druhé poloviny 19. století byly odstraněny některé části hradeb a již zmíněné hradby. Od 70. let 20. století probíhá rekonstrukce dochovaných částí. Do dnešní doby se dochovala nejvíce západní část hradeb při Zámecké ulici a severovýchodní část v blízkosti Václavského parku. Zachovalo se na 21 dovnitř otevřených věží a v severozápadní dochované části hradeb u bašty č. 3 a 4 spojovací komunikační hradební ulička včetně obranné chodby.

Židovský hřbitov se nachází v lesním porostu mezi obcemi Osek a Radomyšl. Nejlěpší přístup k němu je od kostela sv. Jana Křitele u Radomyšle. Pokračovat za kostelem po polní cestě sk okraji lesa. Odtud dále rovně lesní cestou asi 250-300 m dojdete přímo ke hřbitovu. Hřbitov byl založen pravděpodobně před rokem 1838, poslední pohřeb se zde konal v roce 1905. Hřbitov o velikosti 413 m2 ohrazuje dobrá kamenná zeď a je téměř zaplněn přibližně 50 náhrobky od první poloviny 19. století. Jsou zde pohřbeni prarodiče spisovatele Franze Kafky, Jakub Kafka a jeho žena. Hřbitov je volně přístupný.V obci Osek se nacházela synagoga, postavena údajně v roce 1817 byla zbořena roku 1980.