Národopisné oddělení Národního muzea v zahradě Kinského je umístěné domě zvaného kdysi Švýcárna.

Na výrazné zříceniny hradu, původním jménem Humpolec, vede turistické značení (cca 1,5 km) z nedalekého stejnojmenného města. Areál hradu je volně přístupný. Historie hradu Hrad byl založen v průběhu 2. poloviny 14. století, ovšem první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1399, kdy byl jeho majitelem Jindřich z Dubé. V roce 1404 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Jindřicha z Rožmberka. Na krátkou chvíli se majitelem hradu stává král, záhy však Jan z Jenštejna, který jej roku 1420 prodává Janu Leskovcovi z Leskovce. Trčkové z Lípy, kteří hrad koupili roku 1496, se zasloužili o jeho nové opevnění a rozšíření. Humpolec se tím také stal součástí lipnického panství, zanedlouho hrad ztratil rezidenční a centrální funkci a počal pustnout. Při příležitosti prodeje Janovi ml. z Říčan roku 1560 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Původní hradní jádro bylo nevelkých rozměrů. Nakoso postavená hranolová věž je drobného vzhledu a malého čtverhranného půdorysu. Kromě ní se v jádře nacházela ještě palácová křídla podél tří stran hradby a při patě věže vstupní brána. V pozdní gotice byla posílena obranyschopnost hradu přistavěním vnějšího opevnění na jižní a východní straně od jádra. V hradbě byly postaveny čtverhranné věže se střílnami pro palné zbraně a v blízkosti přístupové cesty bastion. Nově také vznikly další valy a příkopy. V severní části nově vzniklého nádvoří byl postaven palác, který měl kompenzovat nedostatek obytného prostoru v hradním jádře. Dále zde vznikla další brána a vedle ní kuchyně. Z hradu se dochovaly výrazné zříceniny téměř všech jeho částí. Tipy na výlet V Humpolci najdete také Městské kulturní a informační středisko - Muzeum dr. Aleše Hrdličky, Muzeum vah, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Mikuláše nebo židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také hrad Lipnice nad Sázavou.  Ubytovat se můžete přímo v Humpolci nebo v Lipnici nad Sázavou  M.K.

Historie Vršovického zámku. Na kopečku nad Vršovickým náměstím stojí budova, které starousedlíci říkávali Rangherka. Před ní je kašna s fontánkou, v dlažbě z kamenných kostek znak Vršovic. V pravé polovině svisle děleného štítu je půl pražského znaku, brány s cimbuřím a ruka ozbrojená mečem, v levé půli český lev a vrš – proutěný košík na chytání ryb, po němž dostali Vršovice své jméno.Vršovický zámek stojí na místě bývalé Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. V roce 1776 se ve Vršovicích usadil Josef Rangheri, italský obchodník s hedvábím, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Jeho syn Jiří Rangheri tu po roce 1842 nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství budovyvznikl morušový sad. Rodu Rangherů stavba patřila do roku 1882, kdy ho koupila obec Vršovice.Bývalá malá vesnice Vršovice se rozkládala při údolí potoka Botiče pod svahem vinohradské pláně. Vršovická kotlina jednou z částí dnešní Prahy, které jsou nepřetržitě osídleny od pravěku do současnosti. Přestože vršovický katastr není příliš rozlehlý, je protkán řadou historických cest, z nichž některé spojovaly jen sousední obce, jiné hrály roli důležitých tepen. Nejstarší známou stavbou Vršovic byla tvrz stojící mezi rameny Botiče. Ta se bohužel nedochovala, zbourali ji ve 20. století s tím, že ji budou v budoucnosti rekonstruovat. Zlaté oči! Dnes zajímá tak nanejvýš archeology.Pro starý vršovický kostel sv. Mikuláše, který naštěstí stojí, bylo zvoleno vyvýšené místo nad tvrzí i nad vlastní vsí. Měl vždycky dominantní polohu při cestě do Prahy. Původní kostel je v polovině 14. století připomínán jako farní, ale už v roce 1088 je na jeho místě zmiňována románská kaple sv. Máří Magdalény. Až do roku 1868 byl filiálním chrámem michelského kostela. V letech 1894-96 ho přestavěli, prodloužili a dostal nové průčelí. Současnost Vršovického zámku. Zámek je využíván městským úřadem Prahy 10.

Mekuc - Mělnické kulturní centrum, o.p.s. bylo založeno na základě rozhodnutí města Mělník, které se také stalo zakladatelem společnosti. Posláním společnosti je zabezpečovat všem občanům a institucím přístup ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních a informačních fondech, zajišťovat přístup ke kultuře a vzdělávání a poskytovat ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí. Od roku 2012 Mekuc zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 začala společnost provozovat také galerii a café Ve věži. Kromě programů a aktivit, které společnost připravuje v rámci činnosti svých čtyř poboček, se Mekuc aktivně zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány například Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města, Den evropské hudby a mnoho dalších. Hlavním cílem společnosti je vytvářet živé, pulsující centrum kulturního a společenského dění města Mělníka a poskytovat zde kulturní a vzdělávací služby. Spojením, svou činností zcela odlišných, středisek (kulturní dům, knihovna, turistické centrum a galerie) do jedné společnosti je akcentována možnost aktivně působit na široké spektrum obyvatel města.