Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě bylo slavnostně otevřeno roku  1898 pod názvem Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zaměřená na regionální historii. Dnes, jak jeho název napovídá, se zaměřuje na život a dílo J.A. Komenského a soustřeďuje dokumenty a umělecká díla všech  oborů, které mají vztah k této významné osobnosti. Muzeum najdeme v části zachovalého opevnění ze 14. století s barokním sálem ze století sedmnáctého. Stěžejní expozicí je expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, je doplněna o expozici regionální historie a etnografie s názvem Starožitnosti Uherskobrodska. Vedle těchto stálých expozic spravuje muzeum také Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic na Panském domě v Uh. Brodě a etnografickou expozici Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Každý rok se pořádá řada krátkodobých výstav a součástí muzea je knihovna s významnou regionální a komeniologickou literaturou. Stálá expozice J. A. Komenský lidstvu (expozice po záštitou UNESCO) - život, dílo a odkaz J. A. Komenského (1592-1670). 3 audiovizuální programy, interaktivní prvky expozice.  Starožitnosti Uherskobrodska Rolnický dům a hospodářství - čp. 57 ve Vlčnově, poslední doklad slováckého stavení s patrovou komorou. Vystaven úplný inventář vlčnovské jizby, síně, komory a černé kuchyně, expozice kovářského nářadí. Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic - památník posledního šlechtice z rodu Kouniců a spoluzakladatele muzea (1848-1913). Muzeum J. A. komenského spravuje Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově.

Klášterní kostel  provozuje Vlastivědné muzeum v Šumperku jako jednu ze svých expozic. Kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marii byl dostavěn v první třetině 14. století při dominikánském klášteře. V té době byl druhým chrámem ve městě. Po velkém požáru města roku 1513 byl opraven a stal se pohřebním kostelem šumperských Žerotínů. Po všeobecném rušení klášterů za vlády Josefa II. Roku 1784 připadl městu.Kompletní rekonstrukce proběhla v 90.letech 20. století. Od roku 2005 kostel slouží veřejnosti ke koncertní a výstavní činnosti i jako shromažďovací sál pro významné společenské události ve městě i v případě zájmových skupin. Vzhledem k charakteru objektu jej Vlastivědné muzeum provozuje i jako specifickou expozici.

Objevené zbytky původního pozdně románského kostelíka sv. Mikuláše se nacházejí poblíž turisticky značené cesty vedoucí ze Sokolova do Krásna pod vrchem Krudum. Kostel je zmiňován již roku 1253, ale později zanikl natolik, že se jej nedařilo přesně lokalizovat. Pahorek na které se nacházel dokonce zarostl stromy. Až archeologický průzkum prováděný zde v letech 2002-2004 odhalil jeho základy, které byly vykopány a rekonstruovány. Jeho na zdejší poměry velká dispozice napovídá o tom, že tu bylo kdysi patrně daleko rušněji než dnes. Což patrně souviselo s těžbou zdejší suroviny. Po ukončení těžby na přelomu 15 a 16. století zaniklo také osídlení, čímž byl k zániku odsouzen i kostelík. Pozdně románská stavba měla protáhlou hlavní loď a pravoúhle zakončený presbytář. Dnes tak můžeme obdivovat alespoň volně přístupné rekonstruované základy někdejšího významného kostelíka.

Mohutný hrad Šternberk je dominantou stejnojmenného města, ležícího na okraji Nízkého Jeseníku v Olomouckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu, který založil Zdeslav ze Šternberka, je z roku 1269. Původně to byl gotický hrad s válcovou věží, kolem kterého se vyvíjelo město. O rozšíření hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV., a také biskup Litomyšlský a arcibiskup Magdeburský. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Šternberkové vlastnili hrad do roku 1409, potom jej získali i s celým panstvím páni z Kravař. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a také za velkého požáru v roce 1538. Opraven byl v renesančním slohu, již novými majiteli, pány Berky z Dubé a Lipé. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Následná válka hrad velmi poničila a také přinesla další změnu ve vlastnictví. Novými majiteli se stali Lichtenštejnové. Ti nejdříve provedli drobné barokní úpravy a po prusko-rakouských válkách v druhé polovině 19. století přestavěl Jan II. z Lichtenštejna Šternberk v duchu romantického historismu do dnešní podoby. K hradu byl v té době připojen také menší park. Podoba hradu Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, je zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce. Hlavně Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí je unikátní muzeum hodin. Tipy na výlet Ve Šternberku najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo ve Šternberku.