Stanice metra Vyšehrad je umístěna pod severojižní magistrálou a je napojena na Nuselský most na jeho jižní straně. Mostovka tvoří zároveň strop stanice.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Její původní název byl Gottwaldova a to až do roku 1990 kdy byla přejmenována na dnešní Vyšehrad.Stanice je povrchová.Je jednopodlažní, částečně založená na opěře a částečně v otevřené jámě, místy svahové, místy zajištěné záporovým pažením. Konstrukce je železobetonová, monolitická s ocelovými sloupy. Stěny jsou proskleny a umožňují tak na jedné straně výhled na Vyšehrad, na druhé pak na hotel Panorama a převážně desátou městskou část.Stanice má vestibuly dva pro každé nástupiště jeden. Nástupiště je zde na okrajích a ne uprostřed jak bývá v metru nejčastěji. Obě nástupiště jsou spojeny podchodem vedoucím pod kolejištěm. Ke stanici je přímo navázana i měnírna.Počet provozně-služebních místností: 98Obestavěný prostor: 31.696 m3.Stavební náklady: 43,7 mil. korun.

V r. 1775 zahájil Antonín Strnad, žák Josefa Steplinga ředitele observatoře v Klementinu, soustavné záznamy meteorologických a klimatických měření. Nepřerušená řada teplotních měření, která se prováděla třikrát denně, a která zcela splňovala moderní kritéria, započala 1.  ledna 1784. Začátek řady pravidelných měření dešťových srážek se datuje k 1. květnu 1804 a patří k nejstarším ve střední Evropě. Díky tomu drží v tomto směru Klementinu světové prvenství. Delší tradice je již jen v Berlíně, ale tyto měření byla po řadu let přerušena. Kromě pravidelných údajů o teplotě a počtu srážek se od roku 1842 ohlašovalo z Klementina poledne mávnutím praporu. Po r. 1928 byla astronomická pozorování přestěhována do nové hvězdárny v Ondřejově.

Město Příbor se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Městečko s bohatou historií a s téměř 9 tis. obyvatel, se rozkládá na obou březích řeky Lubiny, v předhůří Beskyd. Z města je vidět zřícenina hradu Hukvaldy a také mýtická hora Radhošť. Přestože město je velmi krásné a zachovalé, historické jádro je dokonce městskou památkovou rezervací, tak důvodem proč Příbor navštíví ročně tisíce návštěvníků je hlavně osobnost Sigmunda Freuda. Ano právě světoznámý zakladatel psychoanalýzy se v Příboře roku 1856 narodil do rodiny zdejšího židovského obchodníka s látkami. Ve městě s svého slavného rodáka váží, takže tu návštěvníci postupně narazí na náměstí Sigmunda Freuda, hotel U Freuda, penzion Freudův sen a pekárnu U Freuda. V roce 1990 tu vznikla Společnost Sigmunda Freuda. Stojí tu jeho rodný dům, pořádají se slavnosti, má tady také bustu a pamětní desku.Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1251. Přemysl Otakar II. potvrzuje dar farního tamějšího kostela Narození Panny Marie od Franka z Hückeswagenu cisterciákům velehradským. Příbor byl ve středověku správním a hospodářským centrem širšího okolí. Finanční problémy ale dohnaly zakladatele Příbora aby panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi. A tak se stal Příbor spolu s blízkým hradem Hukvaldy jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství. Olomoučtí biskupové rádi Hukvaldy i s Příborem v časech své finanční tísně poskytovali jako zástavu. Zástavní majitelé se zde často střídali, z nejznámějších to byli králové Zikmund Lucemburský a Jiří Poděbradský, nebo husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. První rozmach ve výstavbě města nastává po roce 1480, kdy byl Příbor dán biskupem Tasem z Boskovic do zástavy jeho bratrům. V 16. století město hospodářsky vzkvétalo, dosáhlo velké autonomie v rámci biskupského majetku a byly zakládány první cechy. V dalších letech se v Příboře střídala lepší období s těmi horšími. Byl to následek válek, přírodních katastrof a epidemií. Za třicetileté války město velmi trpělo, bylo drancováno a vyhořelo. Za válek o rakouské dědictví Marie Terezie bylo drancováno pruskými vojsky. Roku 1846 postihl Příbor velký požár, při kterém shořelo 16 měšťanských domů a také byl sužován častými povodněmi. Velký úbytek obyvatelstva přinesly epidemie moru roku 1713 a cholery v polovině 19.století.. Lepší léta Příbora byly spojeny zejména se školstvím, které zde má dlouhou tradici. První zmínka o škole pochází už z roku 1541. Koncem 17. století olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna přivedl do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium. V roce 1700 po otevření budovy školy bylo zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Tím se Příbor stal centrem vzdělanosti a kultury celého regionu. Reformy Marie Terezie znamenaly konec piaristického gymnázia roku 1777. V Příboře tak vznikla hlavní škola, ponechaná ovšem pod správou piaristů. Příborská školská tradice pokračovala i v průběhu 19.století kdy byl ve městě založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě. V téže době vznikla v Příboře i řada poboček tradičních českých spolků. Město se také pomalu stávalo průmyslovým. Dařilo se zde soukenictví, textilnictví a cukrovarnictví. Přesto byl Příbor předstižen v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst.Na konci 30.let 20.století ho čekal osud příhraničního města, kdy byl připojen k Německu. Poválečný vývoj byl provázen znárodněním místních továren a pozvolným úpadkem. V centru města je zachovalé historické jádro. Je zde k vidění pravidelný půdorys města s pravoúhlým náměstím, zbytky středověkého opevnění a gotický kostel Narození Panny Marie. Na náměstí Sigmunda Freuda jsou renesanční měšťanské domy s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Dnes je zde umístěno regionální muzeum s expozicí k osobnosti a dílu Sigmunda Freuda. V Zámečnické ulici se nachází jeho rodný dům s pamětní deskou. Na předměstí Příbora narazíme na typická dřevěná stavení, která představují původní zástavbu oblasti. Dalšími významnými památkami jsou barokní kostel sv. Valentina, či barokní kostel sv. Kříže.

Historie hradu Vznik hradu Vlčtejna, lze patrně spojovat se stavební činností Rožmberků před polovinou 14. století. V roce 1421 byl obsazen husity, kteří se zde udrželi až do roku 1446. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě na počátku 17. století plnil objekt rezidenční funkci. Ještě na konci téhož století byl také zříceninou. V roce 1822 byl palác opraven a zastřešen, ale záhy opět zpustl. V roce 1824 bylo předhradí rozebráno na stavbu silnice. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, kterou obíhal systém dvojitých valů a příkopů. Na takto obehnané ploše se nacházelo předhradí, kde zřejmě stála jediná rozměrná budova. Vrchol skalky pak zaujal dvouprostorový plochostropý palác s polygonálním čelem. Přístup sem byl malou věžovitou branou. Hrad dnes Do dnešní doby se zachoval poměrně velký zbytek paláce stojícího na buližníkové skalce, kam dnes vedou železné schůdky. V místě předhradí se dochovalo jen torzo obvodové hradby, které kdysi zároveň tvořilo patrně i stěnu jediné budovy stojící v předhradí. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit zříceninu hradu Lopata, také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.