Docházíme k parku Klamovka, tady kdysi býval stejnojmenná usedlost se zahradou. Koupili ji a zvelebili na sklonku 50. let 18. století šlechtická rodina Clam-Gallasů. Vznikl tady pěkný romantický park s četnými stavbičkami, který se zveřejněním přiblížil parku městskému. Leží ve výšce 230-250 m.n.m. na výměře 5,2 ha. Letovisko které mělo rokokovou podobu rozšířil hrabě v roce 1787 o vinici. K romantickým stavbám patřil pavilon kombinovaný se skleníkem, který si podržel rokokovou podobu do dnešní doby. Dále je tu chrámek noci s grottou. Drobná kaplička má v kupoli zasazena barevná sklíčka, jimiž venku prosvítá světlo a vzbuzuje tím iluzi hvězdné oblohy. Generál Edward Clam-Gallas tu nechal postavit kamený pomníček svému vojenskému koni Kassilovi. Byla to z kamene vytesaná nádoba na vysokém soklu, na něm byl v reliéfu portrét nebožtíka a jeho postroj. Další pomníček v podobě kapličky s reliéfem ptáčka dala postavit v září 1798 kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová na hrobečku svého miláčka z tropických krajin. Byl to vzácný ptáček z čeledi rajek přivezený z Brazílie. Exotický ptáček však dokázal vzdorovat drsnému středoevropskému počasí jen krátce. Zato jeho pomníček zde vydržel až do roku 1929, kdy podlehl krumpáčům stavebních dělníků. Další typické stavby jako divadélko, lázně a klece pro divokou zvěř se také nedochovaly. Poté co byla zahrada otevřena veřejnosti stala se oblíbeným výletním místem Pražanů a oblíbeným místem byla také výletní restaurace. Její obliba byla taková, že tehdejšímu majiteli Klamovky, košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi se zprvu vyplatilo vést  na vlastní náklady od Anděla na Klamovku tramvaj. Posléze však Hlaváček upadl do dluhů a spáchal sebevraždu. Tramvaj odkoupila od dědiců společnost Elektrické podniky hl. m. Prahy dnes DP Praha a připojila ji ke své síti. Konečný vzhled dostala Klamovka ve 30. letech 20. Století, kdy restaurační budovu v parku zakoupila TJ Sokol, která ji přestavěla na sokolovnu. Dnes po rekonstrukci v 90. letech zde dnes sídlí DDM hl. m. Prahy, Klub Klamovka.

Skalka s názvem Kazatelna se nachází na severozápadní straně Chřibských vrchů, nějakých 5 kilometrů od Koryčan. Zhruba 6 m vysoká skalka má na svém temeni plošinu, na kterou vedou vytesané schody. Na plošině byl v roce 1972 osazen dvouramenný kříž. Podle legendy sloužila skalka bohoslužebným účelům již v období ranného křesťanství, ale věrohodné doklady o tom nejsou. Pravděpodobně byla takto upravena v období protireformace a jedním z kazatelů zde možná byl i Jan Ámos Komenský. Z plošiny se otevírá výhled západním směrem ku Brnu. Původně byla plocha pod skalkou holá, dnes je tento prostor již zarostlý a skalce tím ubral na působivosti.

Hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Chvatěruby nedaleko Kralup nad Vltavou. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, první zmínky jsou již z let 1219-1222, ale tehdy pravděpodobně šlo spíše o charakter dvorce při doposud stojícím kostele. Kdy byl dvorec přestaven na hrad není také známo, zřejmě k tomu došlo někdy v průběhu 14. století. Okolo přelomu 14. a 15. století se držiteli hradu stal mocný rod Zajíců z Házmburka. V roce 1467 byl vojskem krále Jiřího z Poděbrad hrad obležen a dobyt. Král jej pak daroval dvěma svým příznivcům, což pak následně vyvolalo vleklé spory. Od roku 1474 drželi hrad Šárovcové ze Šárova. V roce 1567 nechává Jan z Valdštejna hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války utrpěl objekt nejvíce a koncem druhého desetiletí 18. století bylo započato s náročnou barokní přestavbou. Ta však zůstala nedokončena a jejími pozůstatky jsou rozměrná obdélníková okna. Dispozice hradu Hrad vznikl na nepříliš výrazné poloze, která byla dědictvím po původním sídle, které mělo spíše charakter již zmíněného dvorce. Středověký hrad byl nejspíše trojdílný. Předhradí dominoval dodnes zachovaný kostelík, ostatní zástavba není známa. Z opevnění se dochovala hradba na straně nad řekou, ukončená pozdně gotickou baštou, která byla velmi necitlivě přestavěna na obytný dům. Za příkopem se pak nacházelo dvojdílné jádro. V jeho čele dnes stojí obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla. V zadní části hradního jádra, kde se dochovala jen silná obvodová hradba, stála patrně čtverhranná podsklepená, nejspíše věžovitá stavba. Hradní areál s nedokončenou přestavbou na zámek je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Tipy na výlet Po návštěvě hradu si můžete prohlédnout i Kralupy nad Vltavou, kde je k vidění například kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městské muzeum nebo most T.G.Masaryka. Například v blízkých Veltrusích je vám k dispozici výběr ubytování.

Na mapě neoznačená vyhlídka se nachází na vrchu Skalky (454 m.n.m.) na levém břehu Labe. Je odsud dobrý výhled východním směrem, hlavně do údolí řeky Labe a na jeho vrcholky na pravém břehu. Vyhlídka není označena, ale od turisticky značené cesty sem vede pěšina.