Na vrcholu Pancíře (1214 m) leží jedna z nejvýše položených českých rozhleden. V pořadí je to již druhá stavba tohoto druhu. Za krásnými šumavskými výhledy Pancíř byl vždy velmi oblíbeným výletním místem a to zejména pro svou blízkost městečku Železná Ruda a dvou známým šumavským jezerům – Černému a Čertovu. V roce 1880 byla na Pancíři postavena jednoduchá trámová rozhledna za jejímž vybudováním stál Rakouský turistický klub. Nedožila se ovšem ani konce století. Nynější rozhledna byla postavena z iniciativy Klubu českých turistů v roce 1923. Byla vybudována společně s přilehlou chatou, která byla pojmenována po propagátorovi turistiky na Šumavě, Jaroslavu Mattušovi. Stojí dodnes a díky rekonstrukcím je ve velmi dobrém stavu. Stejně jako rozhledna, která je vysoká 18 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 15 metrů vede 68 schodů. Lze z ní spatřit většinu dominant Šumavy na české i německé straně. Je otevřena denně po celou sezónu.   Výhled sever: Svatobor východ: Boubín jih: německá část Šumavy od Falkensteinu po Velký Javor západ: Malý Javor, Encian, Černé jezero, Svaroh Popis cesty Lanovkou - Na vrchol vede z rekreačního střediska Špičák sedačková lanovka s mezistanicí na Hofmankách o celkové délce 2750 m a převýšením 347m. Pěšky  od Sportovního areálu Špičák po zelené a dále po červené (3km). ze Špičáckého sedla po červené (3km) ze Železné Rudy a z Hofmanek po modré (2+2 km) Na kole - ze Špičáckého sedla vede cesta až na vrchol

V českých zemích vzácné dvouhradí, nazývané Puchart nebo též Sudetský zámek, se nachází 3 km jihovýchodně od městečka Potštát. Odtud vede na volně přístupné dvouhradí turistické značení, přístup je též možný z kilometr vzdálené vesnice Boňkov. Historie hradů Přesná doba vzniku hradů není známa, poprvé jsou zmiňovány v predikátu Záviše z Potštátu roku 1318. Původní jméno dvouhradí totiž bylo pravděpodobně Potštát podle nedalekého městečka. Jméno Puchart se traduje až od 19. století. Hrady patřící jednomu majiteli a oddělené proto, že jejich spojení staveniště nedovolovalo, byly nepochybně vystavěny v souvislosti s kolonizací, která probíhala od Moravské brány směrem do centra Oderských vrchů. Zánik hradu s velkou pravděpodobností souvisí s násilným obsazením městečka Potštátu moravským markrabětem Prokopem v roce 1394. Dispozice hradů Oba hrady, vzdálené od sebe 110 metrů a oddělené úzkým skalním hřebenem, byly samostatnými jednotkami. Menší zadní hrad byl tvořen pouze obytnou věží o velikosti půdorysu 10 x 12 metrů, a silné štítové zdi před ní. Z obou objektů se zachovaly dobře viditelné střepy. Přední hrad byl rozlehlejší, přibližně obdélného půdorysu, a obsahoval v hradbě schované dva paláce na západní a jižní straně. Obranyschopnost předního hradu, z nějž se zachovaly nepatrné střepy zdiva, posiloval mohutný val a příkop. Tipy na výlet Podívat se můžete na železniční viadukt Jezernice, tunel bývalé Ferdinandovy dráhy, zříceninu hradu Helfštýn, zříceninu hradu Drahotuše, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, větrný mlýn Partutovice, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou. M.K.

Vodňanský židovský hřbitov je situovaný asi 800 m jihozápadně od centra osady Pražák, jinak cca 3 km jihozápadně od centra Vodňan. Z osady Pražák k němu vede červená značená cesta. Zakladatelem a majitelem byla židovská náboženská obec ve Vodňanech, která pro něj zakoupila v listopadu 1839 pozemek od městské obce. Hřbitov sloužil k pohřbům z Vodňan a okolí až do dubna 1942. V té době byli vodňanští židé deportováni do Českých Budějovic a později do Terezína, kde z nich naprostá většina zahynula. Po roce 1945 patřil hřbitov židovské náboženské obci v Plzni, nyní je ve vlastnictví židovské obce v Praze. V letech 1992-1998 prošel hřbitov opravou. Dnes se na ploše 1695 m2 nachází okolo 150 náhrobků převážně klasicistního a moderního typu. Z márnice zůstalo zachováno jen obvodové zdivo. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.

Trhanovské náměstí.