Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.

Slezskoostravská radnice byla vystavěna v letech 1911-1913 podle projektu profesora Viktorina Šulce z Plzně, který byl dopracován Ing. Jaroslavem Volencem a Františkem Doležalem. Součástí radnice je secesní zasedací síň s ornamentálními štuky, který funguje zároveň i jako koncertní síň. V letech 2000-2001 byla budova rekonstruována. V radniční věži je nainstalována elektronická zvonkohra, která každou hodinu hraje známé slezské melodie, o poledni pak slezskou hymnu.

Granulovitý vrch Kluk (741 m.n.m.) se nachází jihozápadně od Českých Budějovic, v jednom zalesněném hřebenu CHKO Blanský les. Skalnatý vrchol je ozdoben plechovým křížem a schránkou s vrcholovou knihou. Vrchol poskytuje vcelku dobrý výhled i když není kruhový. Ten je zejména západním a jihozápadním směrem na hřeben s vrcholem Kleť a další, dále pak severním směrem.

První zmínka o farním chrámu sv. Mikuláše je z roku 1317. V patnáctém století byl upravován a rozšiřován. Z té doby pochází také věž vysoká dnes 64 m, původně však byla vyšší. Dokončena byla před rokem 1465. V 18. století byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř. Další velké úpravy kostela proběhly na konci 19. století. Původně dvojlodní kostel má dnes asymetrické trojlodí. V presbytáři a jižní lodi je raně gotická klenba v jejíž svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna. Hlavní a užší loď mají klenbu pozdně gotickou. Z nejstaršího období se dochovala gotická socha Madony ze 14. století. Ostatní výzdoba je barokní a mladší. Velkou pozornost si zaslouží velké obrazy. Blíže k hlavnímu oltáři je to obraz sv. Mikuláše (1772 – Genaro Basile), dále pak sv. Florián nad hořícím městem Meziříčí (Karel František Töpper) a v čele jižní lodi obraz sv. Anny od Ignáce Weidlicha. Ve věži se pak nachází 6 zvonů. Čtyři pocházejí z roku 1969, zbylé dva menší jsou starší. Zvon sv. František je z roku 1791 a umíráček z roku 1706. V patře nad zvony měl byt věžník jehož úkolem bylo dohlížet na město. V letních měsících (červen-srpen) je přístupný ochoz na věži. Z výšky zhruba 40 m je krásný výhled nejen na centrum města. T.A.