Kostel sv.Jana Křtitele v Dolních Chabrech je pozoruhodnou stavbou z druhé poloviny 12.století. Jsou zde cenné nástěnné malby, jejichž stáří se datuje k roku 1200. Pod kostelem byly nalezeny pozůstatky podélného kostela a rotundy z raného středověku.  Dolní Chabry patří k těm obcím, které byly ve 2. pol. 20. století připojeny ku Praze. Mnoho historických památek tu nenajdeme, ale jedna patří ke skvostům románské architektury. Kostelík sv. Jana Křitele z 2. pol. 12. století si přes mnohé úpravy ponechal svou starobylou tvář. Postavili ho na návrší z algonkických břidlic, které se kdysi dávno lámaly na církevní a světské stavby. Řada chaberských stavení i kostelík samotný jsou z opuky, přesněji řečeno z písčitého spongiového pískovce, jemuž starověký stavitelé říkali „zlatá opuka“. V řádku kvádrů na vrcholu oken a ve spodní části apsidy jsou šedobílé, rezavé a žluté pískovce. V kostele najdeme pěknou románskou dlažbu a fresku z rozhraní 12. a 13. století.  

Řád piaristů byl do Litomyšle uveden Frebonií z Pernštejna v roce 1640. Litomyšlské piaristické gymnázium bylo otevřeno v roce 1644. V té době už stála tři křídla piaristické koleje a školy s malým kostelíkem na místě dnešního chrámu. Součástí koleje je refektář se štukovou a malířskou výzdobou a podobně zdobená kaple zvaná Očistec. V roce 1714 začal majitel panství, hrabě František Václav z Trautmannsdorfu se stavbou velkého kostela a nových škol. Na místo původních plánů Mikuláše Rossiho byl přijat projekt významného barokního architekta G.B.Alliprandiho, po jeho smrti dokončoval kostel František Maxmilián Kaňka, který jen upravil vzhled fasád a byl zřejmě autorem interiérů. Budova školy ( dnes muzeum a galerie ) byla dokončena v roce 1719, stavba kostela o tři roky později. Vybavení kostela utrpělo nejprve několika požáry. Piaristé opustili Litomyšl v roce 1948. Ještě téhož roku proběhla na dlouhou dobu poslední oprava kostela. Už od roku 1958 je konstatován havarijní stav, ale neúspěšné snahy o rekonstrukci se táhly celou dobu trvání komunistické éry. Už v roce 1967 bylo zjištěno demolování rakví v kryptě kostela, vandalové se ostatně podepsali i na ničení ostatních částí stavby. V letech 1991-94 proběhla částečná rekonstrukce chrámu. Opravena byla střecha, obě věže a fasáda. V letech 1997-2000 pak budova koleje. Chrám není ještě dodnes (2004) přístupný. Na rehabilitaci interéru se ještě stále dělá.

Jenom kousek od obce Chanovice na vrchu Chlum (609 m.n.m.) byla vystavěna v letech 2006-2010 nová rozhledna. Základní kámen byl v roce 2006 položen občanským sdružením, založeným roku 1998. O rok později po položení základního kamene převzala iniciativu nad stavbou obec. Podle projektu Ing. arch. Jiřího Kučery stavba čtvercového půdorysu o stranách 5x5 m ve dvou ustupujících šířích a to z betonových cihel. Na vrchol tohoto tubusu ve výšce 25,5 m byla umístěna osmiboká dřevěná, prosklená, krytá plošina. Celkově dosáhla výška rozhledny 31 m a náklady činily na 3,5 mil. korun. Slavnostní otevření proběhlo v srpnu 2010. Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Blatensko, Nepomucko, Horažďovicko, Písek, ve větší vzdálenosti je možno vidět panoráma Šumavy od Českého lesa, přes střední část až po Prachaticko, dále pak jižní část Brd v oblasti Třemšínska. Rozhledna je přístupná ve své otevírací době.

Tvoří výrazný žulový útes. Na horní ploše skály jsou miskovité prohlubně, podle pověsti jsou to otisky zad a kopyt čerta.