Historie hradu Hrad byl nejspíše založen na počátku 14. století Arnoštěm z rodu Kouniců. V roce 1473 byl jaho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic, v roce 1487 pak Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Pravděpodobně na počátku 16. století hrad zpustnul. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Z předhradí kromě jeho rozsahu dnes není více známo. Jádro hradu bylo obdélné. Jižní (zadní) nejchráněnější stranu zaujal palác. V nárožích severní strany se tyčily dvě věže. Západní mohutná okrouhlá věž částečně vystupovala z hradu. Východní věžovitá stavba z obrysu hradu nevystupovala a není dnes jasná ani její výška. Do dnešní doby se nejvíce zachovaly zbytky mohutné západní okrouhlé věže. Ještě ve 30. letech 20. století stála v plné své výšce, dnes je to jen její spodní část. Dále zde najdeme zbytky severní části hradeb (zde byl vstup do hradu), východní malé věžovité stavby a část valeně zaklenutého suterénu paláce. Navštívit v okolí můžete městečko Sázava nebo přímo Sázavský klášter. Výběr z ubytování najdete přímo v Sázavě.

Toto loutkové divadlo v Žitné ulici je zaměřené na operetní díla, především Mozartova.

Dominantou městečka Spálené Poříčí je původně renesanční, pseudogoticky upravený zámek. Historie zámku První zmínka o obci Poříčí pochází z roku 1239. Roku 1391 koupil panství Jindřich z Elsterberka, který pravděpodobně nechal v Poříčí postavit tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1413. Pak se majitelé tvrze často střídali, což vedlo k jejímu zpustnutí již v 15. století. Zašlou slávu jí dal až Jan Roupovský z Roupova, který statek koupil kolem roku 1506. Roupovští pak vlastnili Poříčí do roku 1587, kdy je koupil Karel Kokořovec z Kokořova. Ten rozsáhlé poříčské panství rozdělil na dvě části. Část připojil ke Šťáhlavům a část s tvrzí postoupil své sestře Kateřině, provdané za Jana nejstaršího Horčice z Prostého. Roku 1603 Poříčí zdědila jejich dcera Saloména, provdaná za Adama staršího Vratislava z Mitrovic. Adam panství rozšířil a starou tvrz nechal přestavět na renesanční zámek. Třicetiletá válka poříčské panství silně poznačila, kdy bylo městečko roku 1620 vypáleno generálem Buquoyem a roku 1645 vyplenili městečko i zámek vojáci pluku Pocarne. Katastrofa, která městečko postihla, mu dala i název, a proto se od té doby nazývá Spáleným. Roku 1749 se ustálila i neustálá změna majitelů zámku, kdy panství získala metropolitní kapitula sv. Víta v Praze. Roku 1948 byl zámek zestátněn a v devadesátých letech 20. století opět v restituci navrácen původnímu majiteli. Metropolitní kapitule sv. Víta náleží zámek Spálené Poříčí dodnes. Dispozice zámku Zámek je čtyřkřídlá patrová budova s fasádou zdobenou renesančními sgrafity. Vstup do nádvoří má podobu půlkruhového bosovaného portálu průjezdu v přízemí hranolové, pseudogoticky upravené věže. Na vnější straně je nad bránou vsazena erbovní deska stavitele zámku Adama staršího Vratislava z Mitrovic a jeho ženy Salomeny, rozené Horčicové z Prostého. Pod cimbuřím věže je vidět znak metropolitní kapituly sv. Víta. Ve východním křídle zámku se v ose vstupu nachází průjezd do parku s barokní kašnou a rybníčkem. Interiéry zámku byly adaptovány na nové účely, pouze malá část z nich slouží k umístění expozic věnovaných dějinám města a řemesel. V části objektu sídlí i Církevní ekologická střední škola. V některých místnostech přízemí budovy se dodnes dochovaly renesanční klenby, sál, jenž slouží jako obřadní a koncertní síň, má také zachovalý renesanční kazetový strop. Tipy na výlet Vypravit se můžete třeba na zámek Hradiště, ve kterém také sídlí Muzeum jižního Plzeňska. Také můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.  

Zřícenina kostela sv. Jakuba se nachází poblíž silnice v blízkosti obce Jindřichovice pod Smrkem. První zmínky o kostele jsou z roku 1340. V březnu roku 1431 byl kostel vypálen a pobořen husity. Zvony byly později použity při stavbě nové kaple. Materiál ze zbořeniště byl používán na stavbu silnice. V roce 1999 byl proveden archeologický průzkum a celková oprava torza kostela. V místech zříceniny kostela stávaly kdysi staré Jindřichovice. Vypráví se, že pod zříceninou je ukrytý chrámový poklad, který byl ukryt před husity. K tomu se váže i legenda podle níž se za měsíčních nocí ve zřícenině kostela zjevuje duch zabitého poustevníka, který zde kdysi žil a byl zabit zločinnými hledači pokladů. Často ho prý viděli sedět na kameni vypadlém z kostelní zdi.