Stanice metra Palmovka je umístěna přibližně pod ulicí Na Žertvách v osmém městském obvodu. Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990. Hloubka nástupiště je 12,4 m po povrchem. Stanice je hloubená, v rozsáhlé stavební jámě. Konstrukcí je jednolodní a tvoří ji železobetonová monolitická rámová konstrukce se dvěma vnitřními stropy. Obklad stěn za kolejišti tvoří tabulové sklo Connex v barvě perleťové. Stanice má dva výstupy. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Západní je situován pod křižovatkou ulic Zenklova a Na Žertvách. Druhý, východní je pak situován do prostoru pod ulicí Na Žertvách a autobusového terminálu MHD. Počet provozně-služebních místností: 330 Obestavěný prostor stanice: 109.780 m3 Stavební náklady: 412 mil. korun.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

První historická zmínka o tvrzi pochází z roku 1366. V 90. letech 14. století je majitelem Jaroslav Vejhák z Křečovic. V rukách jeho potomků zůstává tvrz až do první poloviny 16. století. Na počátku 17. století přestává být sídlem vrchnosti a rychle pustne. V roce 1813 je údajně definitivně pobořena. Tvrz pravděpodobně nebyla nijak velká a část jejího hospodářského příslušenství ležela mimo její areál. Tvořila ji zřejmě vstupní věž, jedna nebo dvě obytné budovy a hradba s ochozem uzavírající malé nádvoří. Do dnešní doby se zachovaly dva velké fragmenty. Jeden je pozůstatkem vstupní věže a druhý obvodové zdi obytné budovy. Areál zříceniny je volně přístupný. V nedalekých Voticích se můžete nejen ubytovat, ale také si prohlédnout místní památky jako například židovský hřbitov, kapli sv. Vojtěcha na Větrově, barokní kamenný most nebo tvrz v Martinicích. Nedaleko odsud, ve stejnojmenné obci, se také nachází barokní zámek Smilkov.

Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.