Orlické muzeum v Chocni v současné době pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 13 500 sbírkových předmětů a 8 000 knih. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se s rozsáhlými sbírkami geologie, archeologie, etnografie, botaniky, mykologie, entomologie a umění. Stálá expozice Paleontologická geologická archeologická historická

Tvrz Malotice stojí na jihozápadním okraji stejnojmenné obce. Dříve byla obklopena dvěma rybníky, nyní je jeden z nich již zavezen zeminou. Historie tvrze Malotická tvrz byla založena kolem roku 1400, kdy byl zdejší statek v majetku kutnohorského měšťana Martina Puše. Poprvé je tvrz v písemných pramenech zmiňována roku 1412 jako majetek Jindřicha Rohlíka z Trhlav, podruhé až roku 1461. Od 20. let 16. století byla tvrz v majetku Říčanských z Říčan, kteří zde provedli drobné renesanční úpravy. Roku 1557 Karel a Zdislav Říčanští z Říčan připojili Malotice k Zásmukám. V roce 1637 koupili zásmucké panství spolu s dvorem s pustou tvrzí v Maloticích Šternberkové a drželi je až do počátku 20. století. Ve století 18. nechali Šternberkové upravit palác tvrze na sýpku, v 19. století v něm byly byty a ve věži holubník. Podoba tvrze Areál tvrze tvořil obdélný palác, třípatrová věž a hradba, uzavírající dvůr. Přístup do věže byl zajištěn dvěma portály, dodnes dochovanými. Kromě hradby, zčásti zaniklé, se dodnes dochovaly, i když stavebně později upravované, všechny části tvrze. Areál tvrze je dnes nepřístupný, celkový přehled je však možno si učinit pohledem z povzdálí. Po návštěvě tvrze se můžete vydat také na pozdně barokní zámek Bečváry a po cestě ještě navštívit zámek Zásmuky. Jako druhý výlet do okolí se přímo nabízí město Kouřim a skanzen v Kouřimi. Budete-li mít čas a chuť, vydejte se i do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat. M.K.

Původ jména je odvozován od osobního jména Čám, později se změnilo na Čiemice a Čímice. První písemná zmínka pochází z roku 1334, kdy patřila pražskému proboštovi. Za husitských bouří ji zabrali Pražané od nich ji získal Bohuněk z Bohunic. Dále se majitelé často střídali. V roce 1592 kupuje Čimice Jan Bryknar z Brukštejna a připojil je k libeňskému panství. Čimice v rámci tohoto panství zůstaly jen malou vískou. V polovině 19. století kdy vznikaly moderní politické obce měly Čimice velmi málo obyvatel a to nestačilo na samostatnou obec. Proto byly připojeny katastrálně k Dolním Chabrům. V roce 1921 bylo z Čimic vyčleněno 62 ha území a připojeno k Bohnicím. Již od 30. let 20. století se začalo v Čimicích intenzivně stavět a to zejména v jižní části území. V roce 1960 byla zhruba tato oblast připojena k Praze. Byla to však zhruba jen polovina Čimic. Severní část katastru stále zůstala součástí Dolních Chaber. V letech 1976-1986 bylo postaveno v jižní části Čimic nové sídliště. Poté bylo postaveno sídliště i v severní části. Čimice jako další katastry kde probíhala intenzivní panelová výstavba neoplývá mnoha památkami. Prakticky jedinou čimickou památkou je kaplička sv. Jana Nepomuckého. Čimice jsou spíše bohaté na přírodní památky. Těmi jsou Čimické údolí a Drahaňské údolí.

Vstup do města zajišťovaly tři brány z nichž tato s názvem Pražská je ve své dispozici nejzachovalejší, chybí je ale předbraní. Do velké věže vysoké 48 m se dá stále vstoupit pouze po točitém schodišti malé věže přes můstek nad branou. V malé věži je k vidění prastarý typ klenby tzv. přečnělkové. Zde každá cihla přesahuje cihlu níže položenou, čímž se prostor postupně uzavírá. Dnešní podoba pochází z roku 1883 kdy byla puristicky restaurována. Věž je v sezonně přístupná veřejnosti a slouží hlavně jako vyhlídková.