Přímo na vrchu Hůrka (498 m.n.m) při západním okraji města stojí obvodové zdi kdysi kostelíka sv. Anny vystavěného v letech 1712-1715 na místě vyhlídkové věže. Za vlády císaře Josefa II. byl kostelík zrušen a stavba ponechána svému osudu. V roce 1900 byly zbytky upraveny na rozhlednu a zřízena zde letní výletní restaurace. V současné době ani jedno nefunguje a objekt je veřejnosti nepřístupný.

Stálá expozice:Pamětní síň Sigmunda Freuda - Historie města Příbora. Muzejní a výtvarné výstavy.

Židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi Bezděkov (zde je i vchod) a Generála Jaroše. Zdejší pozemek ve tvaru přibližně pětiúhelníku k založení hřbitova zakoupili Židé v roce 1650, zaplatili za něj 60 zlatých. Nachází se na svažitém pozemku, proto jsou hroby uspořádány v 42 řádách po vrstevnicích. Jeho plocha činí 4.571 m2 a najdeme zde více než 1.100 náhrobků, nejstarší z roku 1677. Hřbitov byl funkční až do druhé světové války. Vedle vstupní brány se nachází obřadní síň, postavená v roce 1880. Hřbitov není volně přístupný, klíč lze zapůjčit v muzeu ve staré synagoze.

Sousoší je dílem sochaře Emanuela Maxe, který je zhotovil v roce 1858 z podnětu Obce pražské, která získala finanční prostředky z veřejné finanční sbírky. Pieta je znázornění bolesti Panny Marie nad mrtvým tělem svého syna Ježíše Krista. Napravo oplakává mrtvého Krista Máří Magdalena, nad nimi stojí svatý Jan Evangelista. nad celou skupinou je prázdný krucifix. Toto sousoší je v historii již třetí sochařské dílo na tomto místě. Původně tu stála Boží muka, která byla v době náboženských nepokojů v 15.století odstraněna a v roce 1695 sem Jan Brokoffa umístil Pietu se dvěma anděly. Po poškození v revolučním roce 1848 bylo sousoší přemístěno na nádvoří nemocnice Pod Petřínem. Na podstavci je nápis O VOS OMNES, QUI TRANSITIS PER VIAM, ATTENDITE ET VIDETE SI EST DOLOR SICUT DOLOR MEUS - Ó vy všichni, kteří tudy kráčíte, postůjte a vizte, je-li bolest jako je bolest má.