Muzeum v Bruntále, které je umístěno v prostorách zámku Bruntál, vybudovalo během své stoleté historie rozsáhlé fondy vlastivědných a uměleckohistorických sbírek. Má na zámku svá odborná pracoviště, muzejní knihovnu  a fotooddělení s fotoarchivem. Vedle odborných aktivit vyvíjí i velkou prezentační činnost: přímo v objektu zámku Bruntál vybudovalo muzejní expozice „Příroda Bruntálska“ a „Řemeslo má zlaté dno - řemesla a živnosti bruntálského regionu“. Ve výstavních síních v přízemí zámku pořádá každoročně řadu výstav. Ve správě Muzea v Bruntále jsou tři kulturní památky: zámek Bruntál,  Kosárna v Karlovicích ve Slezsku a hrad Sovinec. Stálá expozice Příroda Bruntálska (příroda regionu, chráněná území). Řemeslo má zlaté dno (řemesla a živnosti na Bruntálsku na přelomu 19. a 20. století).  Otevírací doba: X. -  IV.  úterý – neděle 9:00 – 16:00 V. -  IX.. pondělí – neděle 9:00 – 17:00  

Sousoší je dílem sochaře Emanuela Maxe, který je zhotovil v roce 1858 z podnětu Obce pražské, která získala finanční prostředky z veřejné finanční sbírky. Pieta je znázornění bolesti Panny Marie nad mrtvým tělem svého syna Ježíše Krista. Napravo oplakává mrtvého Krista Máří Magdalena, nad nimi stojí svatý Jan Evangelista. nad celou skupinou je prázdný krucifix. Toto sousoší je v historii již třetí sochařské dílo na tomto místě. Původně tu stála Boží muka, která byla v době náboženských nepokojů v 15.století odstraněna a v roce 1695 sem Jan Brokoffa umístil Pietu se dvěma anděly. Po poškození v revolučním roce 1848 bylo sousoší přemístěno na nádvoří nemocnice Pod Petřínem. Na podstavci je nápis O VOS OMNES, QUI TRANSITIS PER VIAM, ATTENDITE ET VIDETE SI EST DOLOR SICUT DOLOR MEUS - Ó vy všichni, kteří tudy kráčíte, postůjte a vizte, je-li bolest jako je bolest má.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše se nachází v centru města na Náměstí.   Kostel sv. Mikuláše byl pravděpodobně vystavěn již v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Později byl ve 14. století zcela gotizován a již roku 1350 je připomínán jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář - dnes levá (východní) kaple. Ta je vystavěna na pětibokém půdorysu, klenbu zde nese šest pískovcových žeber. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál ze 14. století. Původní stavba byla několikrát rozšiřována a přestavována. Počátkem 20. století byl starý kostel prostorově již nedostatečný a pro porušenou statiku neopravitelný. Proto byl, krom zvonice, která stála samostatně, a již uváděného presbytáře roku 1912 zbořen a během následujícího roku byl podle návrhu architekta Bóži Dvořáka nově vystavěn. Novostavba stála prakticky kolmo k původní stavbě, jejíž několik zmíněných architektonických prvků začlenila. V interiéru se nachází velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem. V levé kapli se nachází starší výmalba zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s Melchisedechem. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v pondělí a čtvrtek od 7:45; ve středu, pátek a sobotu od 18:30 (resp. v 17:30 v zimním období) a v neděli od 8:00.   L.R.

Autobusová zastávka MHD Lochkov.