Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Smíchovský přístav v roce 1903 a byl určen pro vory. Teprve později byl využíván pro říční přepravu. Přístav na rozloze 13,7 ha je cca 1 200 m dlouhý, až 120 m široký a hloubka vody dosahuje 2,1 m.Přístav slouží i jako kotviště sportovních lodí.

Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V areálu Podorlického skanzenu jsou kolem vznikajících staveb vysazovány sady a zahrady z původních odrůd ovocných dřevin - zejm. jabloní, hrušní, švestek a dalších druhů také a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. Zřizovatelem skanzenu je soukromá firma a Český svaz ochránců přírody. Stavby ve skanzenu Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Replika zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice.   Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů.    Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009.   Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti.   Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční rekonstrukcí původní sušárny ze Semechnic u Opočna.    Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích).  Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců.    Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány je kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.  Na tyto objekty již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. K jejich realizaci tak schází jediné – najít zdroj finančních prostředků pro realizaci

Zříceniny gotického hradu Michalovice stojí na strmém ostrohu, jehož svahy spadají k Jizeře, na Mladoboleslavsku. Hrad byl součástí obranného systému, které na svém panství, sahající od Mladé Boleslavi k Železnému Brodu, vybudovala jedna z větví Markvarticů. Historie hradu Za to, že část rodu mohla spravovat tak velké panství, vděčila svému předkovi Markvartovi. Právě tohoto lužického válečníka přijal do svých služeb český král Vladislav a postoupil mu veškerou, svobodnými českými národy dosud neobsazenou půdu Boleslavska. Hrad byl založen patrně na počátku poslední čtvrti 13. století. Prvním známým majitelem byl Jan z Michalovic. Páni z Michalovic patřili mezi přední české šlechtické rody a četní jeho příslušníci zastávali důležité funkce při panovníkově dvoře. Jan z Michalovic patřil k oblíbencům krále Václava II. (1278-1305) a proslul jako úspěšný účastník rytířských turnajů. Jeho rod držel hrad až do roku 1468. Tehdy poslední mužský člen rodu Jindřich, věrný spojenec krále Jiřího z Poděbrad, padl v bitvě u Turnova a jeho rod tak vymřel po meči. Sňatkem Jindřichovy sestry Magdaleny s Janem z Cimburka a Tovačova připadly Michalovice tomuto slavnému rodu. Tovačovští však na Michalovicích vůbec nesídlili, hrad postupně podléhal zkáze a v r. 1513 se již o něm píše jako o pustém. V 19. století byla podkopána jeho věž, v důsledku tohoto se šikmo roztrhla a její horní části se vcelku sesuly o patro níž. V této šikmé poloze zůstaly dochovány. Kousek od hradu Michalovice se nachází stejnojmenná osada s kostelem sv. Michala, jehož románské základy svědčí o tom, že byl postaven, zřejmě ještě před hradem. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Zástavbu předhradí, kde se dodnes dochovalo pouze několik fragmentů zdiva, blíže neznáme. Po mostě přes druhý příkop se přes malý parkán vcházelo do jeho vnějšího opevnění, které v podobě širokého parkánu obíhalo obě boční a zadní stranu jádra. V severozápadním nároží z jeho obrysu vystupovala druhá čtverhranná, zřejmě studniční věž. Ve vnějším ohrazení dnes nejsou patrny žádné zbytky zástavby. Vnitřní část jádra měla lichoběžný obrys. Vévodila jí zmíněná okrouhlá věž Putna s interiéry zaklenutými kopulí. Na věž se vystoupit točitými schody a z jejího vrcholu je pěkná vyhlídka. Schodiště v síle zdi spojovalo prvé a druhé patro. Jižní a východní stranu zaujal palác ve tvaru písmene L s větším počtem místností. Nejlépe se z něho dochovala jižní vnější stěna, napovídající, že dosahoval výše dvou pater, a obsahující i zbytky několika prevétů. V nedaleké Mladé Boleslavi můžete také navštívit bývalý klášter minoritů, hrad Mladá Boleslav, muzeum Mladoboleslavska a rozhodně Škoda Auto Muzeum. Pokud se budete chtít zdržet déle, určitě si vyberete ubytování přímo v Mladé Boleslavi.