Přírodní památka Provodínské kameny se nachází asi 3 km severně od obce Jestřebí.Provodínských kamenů je celkem šest, ale nejvýraznější a nejnavštěvovanější je vyvřelý čedičový suk Lysá skála, který se někdy nazývá také jako Spící panna. Z určité strany totiž skála opravdu připomíná obličej ležící dívky. Vrchol Lysé skály je přístupný i když ne úplně lehký výstup a poskytuje kruhový výhled do okolí.Dalšími kameny jsou Dlouhý vrch (asi 1 km jihovýchodně od Lysé skály), který posloužil jako výhodné místo pro stavbu vojenských valů za Josefa II. Je také jediným z kamenů na které vystupuje znělec a nikoliv čedič. Puchavec (1,5 km západně od Lysé skály), dříve navštěvován pro výskyt zajímavých nerostů. Meichlův nebo také Michlův vrch (na mapě není uveden) je jen 300 m západně od Lysé skály a stojí pod ním stožár, na jeho úbočí se pak nachází starý čedičový lom. Strausův vrch a Pitrův vrch se pak nacházejí mezi Lysou skálou a Dlouhým vrchem (ani jeden není na mapě přímo uveden).

Terasa Křížovnického náměstí je orientována na západ a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na panorama Pražského hradu.

Hladová zeď, které se také říkávalo Zubatá nebo Chlebová, je hradba na pražském Petříně, kterou budoval v letech 1360 - 1362 český král Karel IV. Dle lidové tradice se považuje za důvod jejího vybudování skutečnost, aby na její stavbě našla obživu část nezaměstnané městské chudiny, která v té době byla postihnuta velkým hladomorem. To že hladoví a nezaměstnaní na její stavbě pracovali je jistě pravda, ale hlavní důvod její stavby byl mnohem prozaičtější. Šlo o strategické zlepšení obrany schopnosti Prahy proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a osmi předsunutými věžemi, tzv. bastiony. Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. V roce 1624 byla zeď opravena, a v polovině 18. století z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Poté přišly na řadu různé stavební úpravy, probourávání průchodů a jejich opětovné zazdívání. Jeden z bastionů je dnes základem hlavní kopule Štefánkovy hvězdárny.

Sokolovské infocentrum bylo otevřeno v prosinci 2004, je členem A.T.I.C. v kategorii B a oficiálním turistickým infocentrem Czech Tourism. Sokolovské infocentrum sídlí na náměstí v bývalém Hornickém domě, nyní Městském domě kultury. Infocentrum poskytuje informace o možnostech ubytování, stravování, kulturních, sportovních a turistických akcích v Sokolově a okolí, informace o památkách a turisticky zajímavých lokalitách Sokolova a jeho okolí, tipy na výlety v regionu i ČR, předprodej vstupenek na divadelní představení Městského divadla v Sokolově a na ostatní kulturní akce pořádané Městským domem kultury Sokolov, on-line rezervace na akce Městského domu kultury Sokolov atd. Otevírací doba: pondělí - pátek: 8:00 - 17:00sobota: 9:00 - 12:00 POZVÁNKA DO SOKOLOVA Sokolov leží v hornatém koutu západních Čech, na soutoku řek Ohře a Svatavy. Výhodná poloha předurčuje město jako výchozí bránu do Slavkovského lesa a západní části Krušných hor. Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 rodem Nothaftů. V letech 1434 – 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků a po bitvě na Bílé hoře ho získali Nosticové, kterým patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Současnost města si mnozí spojují s dolováním hnědého uhlí, které se datuje již od konce 18. století. Těžba této suroviny změnila významně atmosféru a tvář krajiny. Přesto ve městě a okolí najdete řadu památek a přírodních krás. Sokolov vám nabízí procházku starým městem a parkem se zámkem, návštěvu krajského muzea či pohled na město z rozhledny Hard. Ve městě je také široká nabídka pro milovníky kultury (např. již tradiční Hornická pouť v září) a sportu. Atraktivní pro návštěvníky je jistě moderní osmnáctijamkové golfové hřiště či koupaliště Michal s mnoha vodními atrakcemi. Sokolovský zámek – pozdně renesanční, vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze. Více zde. Klášterní kostel sv. Antonína – jednolodní klenutá stavba s postranními kaplemi. Rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech. Hornický dům (Městský dům kultury) – z let 1923 – 1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera. Rozhledna Hard – rozhledna na nevysokém návrší zvaném Hard, kde se koncem 19. století nalézal městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. Nynější rozhledna byla otevřena v roce 2001. Na prosklenou vyhlídku o výšce 14,5 metrů vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Více zde.