Medvědí hora se nachází na modré značce stoupající od vodní nádrže Lipno směrem na Kapličky.Svůj název dostala podle medvědů, kteří zde žili. V roce 1737 byl vydán zákaz „střílet tlapaté medvědy, aby nebyla poškozena kožešina“. Byly tak od té doby chytáni pouze do želez, a to vždy jen po několika letech. Chráněné území Medvědí hora bylo vyhlášeno v roce 1992 na ochranu rozsáhlého lesního komplexu. Podloží je tvořeno žulou, které vystupuje na obou vrcholech Medvědí hory mohutnými mrazovými sruby a na ostatní ploše četnými balvanitými sutěmi. Přímo z hlavního vrcholu Mědvědí hory (934 m.n.m.) kam vede značená odbočka je omezený výhled. Lepší výhled pak poskytuje vyhlídka z jednoho mrazového srubu který se nachází na okružní odbočkové značce zhruba 100 m pod Medvědí horou směrem na Lipno. Tato vyhlídka ačkoliv je neudržovaná (pozor tedy při výstupu) poskytuje dobrý výhled na Lipenské jezero.

Městys Brozany nad Ohří, v jehož jihozápadní části stojí nedávno renovovaná tvrz, se nachází přibližně 9 km jižně od města Litoměřice. Historie tvrzi Dřevěnou tvrz zde vystavěli mělničtí proboštové ve 14. století. Počátkem století následujícího byla přestavěna na zděnou. Sídlili zde mělničtí proboštové i další majitelé zdejšího panství. V roce 1502 získal zboží Jindřich z Vřesovic. Jeho vnuk Zikmund Brozanský z Vřesovic, který držel díl městečka s tvrzí v letech 1544-1598, ji nechal v roce 1559 přestavět na renesanční dvouposchoďový zámek a interiéry nechal vyzdobit biblickými výjevy a nápisy. Zbylé dva díly městečka vlastnili od roku 1558 Zajícové z Házmburka. Znovuspojení městečka V roce 1601 se všechny tři díly spojily v rukou jediného majitele – Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka. I tento majitel se podílel na stavebních úpravách zámku, nechal přistavět třetí patro a další dva arkýře. Fasádu nechal ozdobit sgrafitovými psaníčky. Jan Zbyněk pak roku 1604 zámek postoupil jako věno své manželce Polyxeně, rozené z Minkovic. V roce 1617 byly Brozany připojeny k roudnickému panství, patřící Lobkovicům. V roce 1631 zámek zpustošilo a vypálilo saské vojsko a tím ztratil svůj dosavadní lesk a význam. Další rána jej zastihla roku 1880, kdy vyhořel a následně byl zbaven vrchního patra a zbytků renesančních sgrafit. V 50. letech 20. století zde proběhly adaptace pro využívání zámku Jednotným zemědělským družstvem, později sloužil potřebám civilní obrany okresního národního výboru. V letech 2002–2005 probíhala rekonstrukce budovy, nyní slouží k pořádání různých kulturních akcí městyse. Objekt je přístupný v návštěvních hodinách. Podoba tvrzi Jednopatrová budova bývalé tvrze je obdélného tvaru s členěním neobvyklými polygonálními rizality po obou delších stranách. Při severní straně býval patrně hrazený dvorek, prostor příkopu je dnes zastavěn novostavbami. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Hazmburk. V kraji najdete i Lázně Mšené, zámek Doksany nebo chrám Narození Panny Marie a augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích nebo v Roudnici nad Labem.   M.K.

Sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí u chrámu sv. Mikuláše je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera, kameníka Františka Wolfganga Herstorfera a Giovanniho Battisty Alliprandiho, který vypracoval návrh. Sloup byl zhotoven jako projev díku za vymizení morové epidemie z Prahy v roce 1713. Pískovcový sokl je vysoký přes 20 metrů a je kombinován s černým a červeným mramorem. Uprostřed je postava Panny Marie a okolo ní jsou postavy českých patronů. Sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký a sv. Prokop. Na vrcholu sloupu je Boží oko a pod ním, v podobě holubice, symbol Nejsvětější trojice. Otec, Syn a Duch svatý. Ozdobné vázy a puti pochází z dílny Ignáce Františka Platzera. Spolu s fontánami byly zhotoveny později. 

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.