Židovské osídlení se v Luži, okres Chrudim, datuje od druhé poloviny 16. století. Tehdy vzniklo ghetto, které existovalo až do nacistické okupace. Většina židovských domů stojí do současnosti, stejně jako synagoga v Jeronýmově ulici, která byla postavena v roce 1780 v barokním slohu. Nahradila starší modlitebnu, která v Luži stála už od roku 1612. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, následně jako sklad a později jako sušárna surových kůží. To synagoze paradoxně pomohlo, protože přítomnost dezinfekčních prostředků přispěla k zachování dřevěných interiérů a dokonce se dochovala unikátní středová zděná bima (pódium nebo řečniště). V budově se dochovala vedle kamenné ženské galerie i velká část mobiliáře, kované svícny, lustr, svatostánek, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů. Dnes slouží synagoga kulturním účelům.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.

Zřícenina hradu Kraví hora se nachází nad soutokem Chvojnice s Oslavou, asi 2 km jihovýchodně od Kuroslep. Historie hradu Hrad se poprvé objevuje roku 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví hory. Na přelomu 14. a 15. století se stal základnou loupeživých družin, patřící k nejhorším, které na Moravě působily. V roce 1409 se znojemští měšťané pokusili hrad dobýt, ale marně, a tak řádění pokračovalo až do husitských válek. Za nich plnil hrad patrně vojenskou funkci, a tak byla zlepšována jeho fortifikace. Osud hradu se zřejmě naplnil již za těchto válek. Možná zanikl v roce 1442 kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Levnov. Dispozice hradu Do hradu vedla cesta od severozápadu, kde se tímto směrem od jádra hradu nacházel vstupní objekt, chránící příkop obíhající ze tří stran jádro se západním předhradím o velikosti cca 57 x 50 m. Ze vstupního objektu vedl do předhradí přes příkop 14 m dlouhý most. V jihozápadní části předhradí stával zabudován v hradbě věžovitý objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 9,5 x 6,6 m. Přes parkán přiléhající k západní hradbě jádra hradu se vstupovalo do jeho nádvoří. Na parkáně se nacházela studna nebo spíše cisterna. Hradní jádro 50 x 26 m obíhala hradba, v čele pak stála masivní válcová věž o průměru 11,5 m s vnitřním prostorem o průměru 5,5 m. V jihovýchodním rohu se nacházel trojprostorový palác. Z hradu se dochovaly fragmenty masivní válcové věže, čtverhranného věžovitého objektu v předhradí a další drobné zbytky hradeb. Zřícenina je volně přístupná a vede sem značená cesta. Tipy na výlet Na výlet se nabízí zřícenina hradu Lamberk, zřícenina tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit se dá také na rozhlednu Babylon nebo rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.  

Studna s kovovou mříží na II. nádvoří Pražského hradu pochází z roku 1702.