Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.

Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji.  Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice  spolu s parkem součástí  Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol.  Unikátní zámecký park      K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí  expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna,  restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.

V roce 1911 byla na vrchu Stříbrník postavena turistická chata, jejíž součástí byla i dřevěná rozhledna. Objekt byl postaven lounským odborem KČT. Původně měla být rozhledna kamenná, ale rozborem podloží bylo zjištěno, že by takovou stavbu nemuselo unést. Rozpočet na stavbu byl přibližně 12 tisíc korun. Po roce 1948 lounský turisté o tuto chatu přišli. Navrácena jim byla až v únoru roku 1991. Od roku 1998 se zde střídali členové klubu českých turistů za účelem jejího zpřístupnění. V současné době je chata s dvanáct metrů vysokou rozhlednou v nájmu. Probíhá postupná rekonstrukce a otevřeno je v sezoně o víkendových dnech a svátcích.