Zaniklý hrad Radeč, jinak v literatuře nazývaný též Hrad na Radči, se nachází přibližně 3 km východně od obce Březina. K volně přístupnému areálu zájemce dovede turistické značení, spojující Březinu s Lhotou pod Radčem. Historie hradu Písemné prameny o hradu mlčí, poprvé je zmiňován až v urbáři z roku 1652 jako pustý. Archeologické nálezy datují jeho existenci do 14. století. Zajímavostí je, že zde kopal již jeden ze zakladatelů české archeologie Václav Krolmus. Vzhledem k jeho minimalistické podobě historici předpokládají, že se jednalo o strážní hrádek, chránící severní okraj rožmberských držav a okolní naleziště železné rudy. Podoba hradu Skalisko s hrádkem bylo od okolního terénu odděleno příkopem a valem, dnes již velmi narušeným. Na zadním konci skaliska jsou dochované nepatrné fragmenty zdiva blíže neurčeného objektu. Další zástavba nám je neznámá. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete empírový zámek Březina a zříceninu hradu Březina. Navštívit můžete i zříceninu letohrádku Kamýk u Oseka, zámek Radnice nebo Městské muzeum Radnice. Ubytování najdete v Rokycanech. M.K.

Sedící dívka na ostrově Štvanice je dílem J. Horejce, M. Poličenského a J. Ducháčka z roku 1985. Je zhotovena z bílého mramoru a usazena na kónickém soklu. Je umístěna na travnatém prostranství poblíž zdymadla.

Vila postavená pro průmyslníka Tomáše Baťu z počátku 20. století stojí na severním okraji centra Zlína při ulici Gahurova.Původním autorem stavby byl vizovický stavitel František Novák, v průběhu stavby se pak Tomáš Baťa obrátil na Jana Kotěru. Vila postavená v letech 1909-1912 má dvě nadzemní podlaží, valbovou střechu s podkrovím a střešní vyhlídku. V přízemí se nacházela centrální hala, na jedné straně kulečníkový pokoj a dámský salon, na druhé straně pak jídelna se zimní zahradou. Za jídelnou pak kuchyně s přípravnou a pokoj pro službu. V patře bylo privnátní bydlení s obytnými pokoji, sociálním zařízením a pokoj pro služku. Na vybavení interiéru se podílel Kotěra s Františkem Kyselou a jeho žáky. V roce 1913 zakoupil Baťa celý soubor nábytku od Dušana Jurkoviče. Po válce v roce 1951 se vila stala domem pionýrů a mládeže. Za této éry došlo k devastaci inteiéru a exteriéru. Za své vzala v polovině 80. let i část zahrady. Byla na ni vybudována ulice spojující centrum Zlína se sídlištěm Jižní svahy. V roce 1989 byla vila navrácena zpět do rukou rodiny Baťů. Byla zahájena rekonstrukce stavby, která navrátila vile co největší podobu Kotěrově návrhu, bohužel původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Přestavba ukončená v květnu roku 1998 přišla na zhruba milion amerických dolarů. Následně byl objekt předán Nadaci Tomáše Baťi. Dnes slouží podnikatelským, vzdělávacím a spolenčenským projektům.

Židovský hřbitov se nachází v lesním porostu mezi obcemi Osek a Radomyšl. Nejlěpší přístup k němu je od kostela sv. Jana Křitele u Radomyšle. Pokračovat za kostelem po polní cestě sk okraji lesa. Odtud dále rovně lesní cestou asi 250-300 m dojdete přímo ke hřbitovu. Hřbitov byl založen pravděpodobně před rokem 1838, poslední pohřeb se zde konal v roce 1905. Hřbitov o velikosti 413 m2 ohrazuje dobrá kamenná zeď a je téměř zaplněn přibližně 50 náhrobky od první poloviny 19. století. Jsou zde pohřbeni prarodiče spisovatele Franze Kafky, Jakub Kafka a jeho žena. Hřbitov je volně přístupný.V obci Osek se nacházela synagoga, postavena údajně v roce 1817 byla zbořena roku 1980.