Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.      Historie hradu        Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu. Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném a pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život. Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechod pozdního baroka v klasicismus se odzrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti, obora je uzavřena.    Zámecká zahrada  K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zámecká zahrada, která vznikala od 17. století. Na městské straně před zámkem stojí dendrologicky nejcennější porosty. Bohužel, již dávno zahrada postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény a sousoší činily nejkrásnější na Moravě. Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, kde byla v roce 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy mannheimské.  Tipy na výlet V Holešově dále najdete městské muzeum a galerii nebo židovský hřbitov. Vypravit se můžete na barokní zámek Bystřice pod Hostýnem, vystoupit na rozhlednu Hostýn, navštívit baziliku Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně, zříceninu hradu Šaumburk, zříceninu hradu Křídlo, Muzeum Rusava nebo zříceninu hradu Obřany. Za návštěvu stojí i soubor lidových staveb Rymice, větrný mlýn Rymice nebo neorenesanční zámek Přílepy. Ubytovat se můžete v Bystřici pod Hostýnem.

Kostel sv. Petra v okovech - Kostelní Hlavno, okres Mladá Boleslav.

Bubenské nábřeží navazuje na nábřeží Kpt. Jaroše a spojuje ho s ulicí Komunardů. Vyjma krátkého úseku, k ulici Argentinské, je lemováno areálem Holešovické tržnice, dříve Holešovických jatek. Nábřeží vzniklo při úpravách prostoru v souvislosti s výstavbou jatek. Mezi vozovkou a břehem Vltavy je chodníček pro pěší s vyhlídkami na Vltavu. Nábřeží bylo v roce 2005 rekonstruováno a dnes patří mezi velmi úhledná místa Prahy. Bubenské nábřeží také patří mezi rušná pražská nábřeží. Je to především díky tomu, že sem spousta lidí jezdí za relativně levnými nákupy do Holešovické tržnice. Také díky tomu, že je sem dobré spojení městskou hromadnou dopravou. Tramvají je to jen jedna stanice na metro, na stanici Vltavská. Konečně i díky tomu, že přilehlá Holešovická tržnice je dobře dostupná pro osobní automobily a že jsou zde velká parkoviště.Jak již bylo řečeno, Bubenské nábřeží po rekonstrukci zcela změnilo svou tvář. Stalo se nejen přestupním místem, ale i místem pro krásné procházky s vyhlídkami na mnoho zajímavých míst. Na Negrelliho viadukt, Vítkov se sochou Jana Žižky, Karlín, Štvanicí a mnohé další.

Původně gotický hrad Ledeč nad Sázavou, přestavěný v 16. století na renesanční zámek, je vystavěn na skále ve stejnojmenném městě, ležícím v údolí řeky Sázavy. Hrad na ostrohu nad řekou Byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný šlechtický rod ledečských vladyků. V roce 1440 přešlo panství do rukou Ledečských z Říčan jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. Po tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop gotického paláce zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel. Renesanční přestavba Poté přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové... Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17. století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech. V roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví. Podoba hradu Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby. Dnes sídlo městského muzea Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebné údolí Posázaví. Tipy na výlet Vydat se můžete na tvrz Melechov, zříceninu hradu Chřenovice, zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si hrad Lipnice nad Sázavou nebo se pokochat krásami novorenesančního zámku Světlá nad Sázavou. Vystoupit se dá i na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete ve Světlé nad Sázavou nebo v Lipnici nad Sázavou.