Podbořanský židovský hřbitov se nachází asi 2 km jihovýchodně od Podbořan při silnici vedoucí do Očihova. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1889 ve tvaru obdélníka o ploše 2.923 m2. Za nacistické okupace byl hřbitov zdevastován. Dnes se na již poměrně hodně zarostlém hřbitově nachází jen pár povalených náhrobků. Hřbitovní zeď z červeného pískovce je místy poškozená, z márnice zbylo jen částečně obvodové zdivo.Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze pár metrů od hřbitova při polní cestě odbočující ze silnice.

Skalní hrádek neznámého jména, kterému se nyní říká Brtnický, stával v severovýchodním cípu NP Českého Švýcarska přibližně 3 km jihozápadně od obce Brtníky. Do volně přístupného hradního areálu vede z Brtníků turistické značení. Historie hrádku Dřevěný a zčásti do pískovce vyhloubený hrádek byl založen koncem 13. století, v době, kdy zdejší kraj patřil Berkům z Dubé. Hrádek měl pravděpodobně za úkol střežit obchodní stezku. Písemné prameny o něm mlčí, tudíž i jeho původní jméno nám není známo. Předpokládá se, že zanikl ve 14. nejpozději v 15. století. Někteří odborníci dokonce zastávají názor, že se nejednalo o hrádek, nýbrž jen o obytné stavení bez hradní funkce. Místu se též říká Loupežnický zámek. Cestou na skalní suk, který nesl hrádek, je třeba překonat čtveřici skalních rozsedlin – přírodních příkopů, z nichž poslední, uměle člověkem rozšířený, dosahuje hloubky 8 metrů. Jádro hradu dnes tvoří do skály vysekaný prostor, možná sklepení bývalé věže. Zadní část suku pak nese stopy po ukotvení dřevěných částí hrádku. Tipy na výlet Nedaleko Brtníků najdete křížovou cestu na Křížovém vrchu. Rozhlednu Vlčí hor, zříceninu hradu Kyjovský hrádek, Muzeum českého Švýcarska nebo zříceninu hradu Krásný Buk najdete u Krásné Lípy. V Rumburku zase můžete navštívit loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytování najdete v Krásné Lípě. M.K.

První zmínky o Zličíně pocházejí z roku 1045. Jsou obsaženy v zakládacích listinách břevnovského kláštera. Název Zličana je odvozen od slova zlý. Nesl také název Zlejšín. K Praze byl připojen v roce 1974.

Počátky Národního zemědělského muzea spadají do roku 1891, kdy základ sbírek muzea vytvořily předměty vystavené na Jubilejní výstavě a poté na Národopisné výstavě v r. 1895. Zemědělské muzeum se tehdy stalo součástí Národopisného muzea, samostatnou institucí - jako Československé zemědělské muzeum - se stalo v roce 1918. V polovině třicátých let 20. století bylo završeno úsilí o výstavbu nové budovy muzea v Praze na Letné. Budova v Kostelní ulici je dnes významnou památkou českého funkcionalismu. Byla postavena v letech 1937 - 1939 jako společný projekt se sousední budovou Národního technického muzea, podle projektu architekta M. Babušky. Již v době okupace však muzeum muselo své tehdy nové sídlo opustit a vrátilo se do něj až roku 1994, kdy také byla zahájena jeho postupná dlouhodobá stavební rehabilitace. Dnes Národní zemědělské muzeum usiluje o navázání na tradice z doby první republiky, kdy se zúčastňovalo řady významných celostátních výstav a kdy i jeho muzejní expozice byly hojně navštěvovány a kdy pevně zakotvilo v povědomí kulturní veřejnosti a podílelo se na spolupráci se zemědělskými muzei v Evropě. Pražská centrála a čtyři mimopražské pobočky Národního zemědělského muzea jsou v současné době zaměřeny tak, aby svou vědecko - výzkumnou, akviziční a prezentační činností pokrývaly historii zemědělství a jeho příslušné obory v celé jejich šíři.