V oblasti vrchu Prašivice asi 1,5 km severovýchodně od Nalžovských Hor se nachází umělá zřícenina. Zdejší místo bylo v 80. letech 19. století upraveno do podoby anglického parku. Kromě kopie zříceniny irského rodového sídla Ballymotte, který tu nechal vystavět majitel panství Ludvík Taafle tu ještě můžeme najít upravené skalní útvary do podoby draka a želvy, romantické jezírko a gloriet. Vše volně přístupné. Jezírko a gloriet se nacházejí na turistické značce, k umělé zřícenině je potřeba z této značky odbočit lesní cestou.

Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.

Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. Čtyřboká věž s třípatrovou bání je situována v ose západního křídla budovy. Původní dřevěná věž byla smetena vichřicí. Novou věž postavil v letech 1614-1618 opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V letech 1763-1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Jinak byly z věže hlášeny požáry, zahájovány trhy i slavnostní schromáždění. Hláska bývala dříve obchodním centrem města. Pod ní byla řada obchodních komor, které sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Byla zde městská váha, od roku 1582 pekařské lávky. V prvním patře zasedal soud a městská rada. V letech 1803-1888 prošel objekt přestavbou a po jejím skončení sem bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova využívána magistrátem města Opavy.

Severně od hlavního náměstí se při dnešní Kostelní ulici nacházelo židovské ghetto. Několik domů se dochovalo po přestavbách dodnes, stejně tak Kostelní ulice si ponechala starobylý ráz. V Kostelní ulici se také nachází bývalá synagoga. Byla vystavěna v letech 1801-1803 na místě původní dřevěné a později barokní stavby. Dnešní stavba pak byla ještě v roce 1867 novogoticky upravena a zvětšena do dnešní velikosti. Svému účelu sloužila až  do druhé světové války. Pak byla nakrátko opuštěna a v roce 1952 adaptována (odstraněna výzdoba, svatostánek, ženská galerie a modlitební sál zmenšen) jako mnoho synagog pro potřeby CČH, která ji užívá dodnes.