Kostel Sv.Martina - Kostelec u Křížků, okres Praha - východ.

Objekt kosárny byl postaven v roce 1600. V průběhu doby trvání hamrů (1645-1725) patřil ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl kromě kos i drát a další zemědělské nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil až do roku 1812. Již tehdy byl rozdělen místní komunikací. V roce 1845 byla kosárna převedena do vlastnictví Josefy Langerové, majitelce sousedního mlýna. Celý areál se skládal ze zděného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky. V roce 1890 byla kosárna obývána nájemci – třemi rodinami (koláře, pomocného zedníka a punčocháře) a kosy se zde již nevyráběly. V letech 1898 - 1945 vlastnil areál mlynář Anton Frank, který ji také pronajímal. Dřevěný mlýn již nestál, ale byl postaven nový zděný strojní mlýn na druhém břehu mlýnského potoka. V roce 1945 byl přidělen Josefu a Jarmile Pelánovým. V roce 1974 areál zakoupilo okresní vlastivědné muzeum v Bruntále pro rekreaci, ale jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea. Dnes je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje ji Muzeum v Bruntále a prezentuje se jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví. Objekt bývalé kosárny v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělý. Jedná se o jediný zachovaný objekt pro oblast kdysi typické architektury. Z původních budov se dochoval ještě zděný chlév a velká sloupová stodola. Otevírací doba: IV. – X. úterý – neděle 9:00 – 17:00 XI. – III. pouze na objednávku  

Informační centrum se nachází v centru města nedaleko náměstí a v blízkosti radnice. Rovněž je vzdáleno pouze asi 200 metrů od městské památkové rezervace Betlém. Stálý počet pracovníků jsou dva lidé. Otevírací doba:Září - červenPo - Pá: 8.00 - 16.30Červenec - srpen:Po - Pá: 8.00 - 17.00So 9.00 - 15.00Ne 9.00 - 14.00 Červenec - srpen:Po - Pá: 8.00 - 17.00So: 8.00 - 11.00

Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.