Lázně Darkov se nacházejí na severovýchodě republiky, ve městě Karviná, v Moravskoslezském kraji. Přírodní léčitelství zde mělo dlouhou tradici dávno před zlatým věkem lázeňství v 19.století. Počátek samotných lázní se datuje rokem 1867, kdy místní přírodní zdroje byly uznány jako léčivé a byla zahájena 1. lázeňská sezona. Přírodním zdrojem je v Darkově jodobromová voda s vysokým obsahem jodu, který je dokonce vyšší než v přímořských oblastech. Nazývá se solanka a vytryskla při hledání uhlí. Její příznivé léčivé účinky působí blahodárně na cévní systém, napomáhají při léčbě pohybového ústrojí a také nemocí neurologických a kožních. To vše se léčí i v darkově dnes, kdy je celý komplex tvořen dvěmi léčebnými zařízeními. Léčebnou Darkov v Karviné–Darkově a Rehabilitačním sanatorium v Karviné–Hranicích. Po roce 1989, kdy došlo k postupnému omezování důlní činnosti, byly lázeňské budovy zrekonstruovány a modernizovány, prostředí kultivováno a získalo tak ještě na větší atraktivitě pro lázeňské hosty. Lázeňský park oplývá spoustou zeleně, malebnými zátišími se sochami, kolem něj se vine řeka Olše. Pěkné a historické centrum Karviné je v dosahu několikaminutové chůze. V komplexu je také Elami široká nabídka na trávení volného času.HistorieMístní slané prameny jsou známy již od 13.století. Býval zde také solivar. Před lázněmi zde bývala studánka jodobromové vody solanky, kterou místní lidé v podobě léčivé využívali v přírodním léčitelství. Lázeňský provoz zde byl spuštěn roku 1869. majitel pozemku tu postavil první lázeňský dům, tzv. Staré lázně a později přibyl objekt Jindřichův dvůr. Věhlas lázní se velmi rychle šířil. Od roku 1895 - 1902 byla budována další ubytovací zařízení, jelikož první dvě budovy již nedostačovaly. Založen byl i lázeňský park. Roku 1892 byl navrtán další zdroj v blízké Karviné-Ráji. Další výstavba následovala za První republiky. S výjimkou dvou světových válek, kdy se prostory využívaly jako vojenský lazaret, sloužily Lázně Darkov po celou dobu svému účelu. Posledním jejich majitelem před rokem 1945 byl hrabě Larisch-Mönnich, pak se staly na dlouhou dobu majetkem státu. Na přelomu 70. a 80. let byl zprovozněn nový areál – Rehabilitační sanatorium. Od 1. 9. 2003 se Lázně Darkov staly akciovou společností, prostředí se modernizuje a zkvalitňují se poskytované služby. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: jodobromová solanka Prameny: Jan )svého času nejsilnější v Evropě), Olivie, Helena Jan II., Vilemína, Nový vrt a ValentinaIndikace: nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemociLéčba: komplexní rehabilitace, mechanoergoterapie, léčba kožních nemocí (ekzémy, lupénka, stavy po úrazech operacích, stavy po popáleninách, nemoci gynekologickéProcedury: akupresura, akupunktura, antistresové kúry, bahenní zábal, cvičení v bazénu, diatermie, fototerapie, galvanoterapie, gymnastika, helioterapie, hipoterapie, inhalace, iontoforéza, Kneippova léčebná metoda, koupele (aromatická, bylinná, minerální), masáže (aromatická, baňková, klasická, podvodní, reflexní, sportovní), Nordic walking, otužování, parafinoterapie , perličková koupel, plynové injekce , rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Léčebna Darkov, rehabilitační centrum KarvináKapacita: 1230 osobVolný čas: Půjčovna kol, tenis, volejbal, plavání, Fitness, procházky parkem, stolní tenis, billiard, kuželky, sauna, petanque, bohatý kulturní programZajímavost: důvodem slanosti zdejší jodobromové solanky je, že se jedná o vodu pradávného mořeKontakt: Lázně Darkov, a.s., Čsl. Armády 2954/2, 733 12 Karviná – Hranice, http://www.darkov.cz

Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Severovýchodně od centra města Brna byla nedaleko obce Soběšice na vrcholu Strom (404 m.n.m.) v roce 2008 postavena nová ocelová rozhledna. Má montovanou, šroubovanou konstrukci se čtyřmi rohovými sloupy a jedním strředovým, který nese vřetenové schodiště. Rozhledna je vysoká 19,10 m, při čemž prostřední plošina se nachází ve výšce 8 m a horní pak v 16 m, na kterou vede 90 schodů. Slavnostně byla otevřena 1.5.2008 a přístup na ni je volný. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly přibližně 1,6 mil. korun. Stavbu rozhledny iniciovala Soběšická garda, neboť vrchol Strom u Soběšic byl již v roce 1759 vybrán jako nejsevernější místo trigonometrické sítě zakládané v oblasti vídeňského poledníku. Základním bodem se stala kopule jezuitské kaple sv. Kříže, která byla v roce 1784 zbořena. Dnes ji připomíná malý památník pod jehož kamenem je osazen stabilizační kámen vůbec prvního trigonometrického bodu na dnešním území ČR. Následně chce občanská iniciativa Soběšická garda upravit okolí a pokusit se vykopat a vyčistit základy zbořené kaple sv. Kříže.

Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.