Původně zde stávala vojenská strážnice, která se roku 1784 i s vojáky zřítila do vody. Zpráva o této události je vysekána do Staroměstské mostecké věže. Místo vojenské strážnice si vyhlédl roku 1720 hrabě Špork k postavení oslavné sochy císaře Karla VI., kterou si objednal od sochaře Brauna. Ovšem pro nesouhlas úředníků a nezájem císaře k jejímu zhotovení nedošlo. Proto tu stojí socha od Emanuela Maxe z roku 1857. Silák Kryštof pocházel z Kanánu. Sloužil Bohu tím, že přenášel na ramenou pocestné na druhý břeh divoké říčky. Jednou takto přenesl samotného Krista, který na sebe vzal podobu malého dítěte, právě tento výjev zobrazuje sousoší. Sv. Kryštof je patronem cestujících, lodníků, plavců, ochránce proti bouřím a vodě.

Barokní kunínský zámek stojí uprostřed zámeckého parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže na severním okraji obce Kunín na levém břehu říčky Jičínky. Kunín je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska.       Historie zámku       Zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro Friedricha Augusta hraběte Harracha a jeho manželku Marii Eleonoru, rozenou princeznu z Liechtensteinu, slavným vídeňským stavitelem J. L. Hildebrandtem. Z mála objektů, které byly na Moravě realizovány podle Hildebrandtových plánů, je zámek v Kuníně nepochybně nejvýznamnějším dílem. Zámek je přestavba původně starší a méně významné renesanční jednopatrové budovy. Hildebrandt vypracoval i nákresy vnitřního zařízení zámku a v roce 1733 byl v zámecké kapli instalován oltář, zhotovený vídeňskými umělci sochařem Josefem Krackerem a malířem Johannem Georgem Schmidtem opět podle vlastního Hildebrandtova návrhu. Zámek v Kuníně nebyl pojat jako velkolepé rodové sídlo, ale spíš jako malé panské venkovské místo odpočinku. Tomuto zaměření také odpovídá umělecky hodnotné a vývojově neobyčejně závažné průčelí zámku, plné jemné elegance, které je v podstatě zjednodušená varianta projektantova návrhu zahradního průčelí letního zámku Mirabell v Salcburku, určeného pro zadavatelova strýce Františka Antonína hraběte Harracha, knížete arcibiskupa salcburského. Největšího rozmachu se zámek dočkal za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů v celé střední Evropě. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký, studoval zde také Johann Gregor Mendel. Posledními soukromími majiteli kunínského sídla byli v letech 1895 - 1945 Bauerové. Po roce 1945 jej převzal stát, v 70. letech zde bylo umístněno pracoviště vysoké školy veterinární. Dnes je zámek v rukou obce Kunín a od roku 2003 je přístupný veřejnosti.      Zámecké expozice Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí 60 portrétů rodu Hohenemsů. Na zámku se konají také pravidelné výstavy. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a první vzlet balónu na našem území uskutečněný hrabětem Truchses-Zeil-Waldburg v zámeckém parku. Dispozice zámku Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11 okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, kde se dochovalo v úplnosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.

Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.