Sněžka (1602 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem České republiky. Svoje pojmenování má od roku 1823. Vrchol poskytuje ničím nerušený kruhový výhled. Průměrná teplota je zde 0,2 stupňů Celsia. Vrcholem Sněžky prochází hranice s Polskem. Na skalnatém vrcholu který má přibližně 30 akrů se nachází několik staveb. Na polské straně je to nejstarší stavba kaple sv. Vavřince zbudovaná v letech 1665-1681. A pak polská budova horského hotelu. Původní stavba hotelu zde byla postavena v roce 1850. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena. V roce 1976 byla postavena současná stavba hotelu, ve které se současně nachází meteorologická stanice. Na české straně je to konečná stanice lanovky vedoucí z Pece pod Sněžkou. Do roku 2004 zde stála také Česká bouda postavená v roce 1868 boudařem Blaschkem. Sloužila turistům více jak 120 let až do konce zimní sezony 1989-1990. V květnu 1990 byla na návrh hygienika uzavřena. Dlouho se uvažovalo o její rekonstrukci, až se nakonec hledali peníze na likvidaci zchátralé stavby. To začalo v září 2004. Část materiálu byl odvezen lanovkou a část byla snesena vrtulníkem.V září 1899 vznikla na Sněžce poštovna. V roce 1939 po obsazení německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po druhé světové válce. Až v roce 1995 obnovila poštovní služby bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Ta pro tento účel opravila bývalý kiosek s občerstvením. V roce 2005 byla započata výstavba nové poštovny. Dřevěná konstrukce je zpevněná proti větru vnitřními ocelovými táhly. Plášť je ze zdvojeného skla, vnější okenice se dají otevírat a zavírat a jejich vhodnou manipulací se dokáže bránit poryvům větru a zároveň maximálně využít tepla paprsků slunce. Přístup na střechu poštovny zajišťuje točité vnější schodiště.

Mohutná zřícenina gotické věžové tvrze Svojšice se nachází ve stejnojmenné obci na Pardubicku. Historie tvrze Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti zdědila majetek Anna ze Svojšic. Tím majetkem byla gotická tvrz a několik dvorů. Po Anně ze Svojšic zde vládli synové jejího manžela Václava Ruthara z Malešova - Petr a Mikuláš, kteří se psali jako rytíři ze Svojšic. Sňatkem poté získali tvrz na 100 let Gerštorfové, ale postupně přestala plnit svou obytnou funkci. Během třicetileté války byla tvrz vypálena, poté zpustla. Ve 20. století byla tvrz Klubem českých turistů částečně opravena. Tvrz dnes Dodnes se ze zříceniny dochovaly zbytky jednopatrové obytné části tvrze se sklepem a gotickým vchodem do podzemní chodby vedoucí k zámku v Cholticích. Před tvrzí, která je volně přístupná, je pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové, manželky Karla Havlíčka Borovského. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete pozůstatky gotické tvrze Semteš, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo také v Chrudimi.  

Severně od Nicova se zdvihá Javornická hornatina. Jedním z jejich vrcholů je Královský kámen (1058 m.n.m.). Při jeho vrcholu vystupuje žulový skalní útvar, který tvoří skalní hradba a mrazový srub. V mrazovém srubu se pak nachází ručně vytesaná kaplička Panny Marie. Tuto památku zhotovil v roce 1916 Johann Klement z Nicova se svým synem. Kaplička byla po dokončení vysvěcena, opatřena soškou P. Marie a konala se sem řada poutí. Podle dochovaného příběhu ji nicovský kameník vybudoval jako odčinění za nějaký špatný čin svých předků. Po práci sem chodil a jen o chlebu a vodě ji tesal. Přesto si však klidu po dokončení práce příliš neužil, zakrátko vážně onemocněl a po sedmi letech zemřel.

Dřevěná centrální stavba pochází z roku 1752. Na počátku 20. století prošla velkou rekonstrukcí poté co se dostala do velmi špatného stavu. Poslední oprava proběhla v roce 1983. Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a malou předsíňkou je krytý trojúhelníkovou valbovou střechou krytou šindelem a s malou věžičkou. Trámy jsou snoubeny tzv. copovým stylem, což znamená, že do sebe zapadají způsobem připomínající cop. Strop kostela je rovný, dřevěný. Téměř veškeré vybavení je novodobé a pochází z počátku 20. století, kromě lavic, jež jsou původní. Hlavní oltář s centrální sochou sv. Mikuláše doplňují ještě sochy sv. Cyrila a Metoděje. Dřevěnou kazatelnu zdobí vyobrazení pěti církevních Otců. Z lípy původně rostoucí před kostelem je zhotovena socha sv. Mikuláše v životní velikosti. Na kruchtě podepřené sloupky se nacházejí varhany  zhotovené v polovině 19. století Josefem Jirouškem. Při kostele stojí ještě dřevěná márnice s valbovou střechou z roku 1750. Je zde umístěna unikátní „josefínská“ rakev z 80. let 18. století. Používala se za doby císaře Josefa II. v době epidemií. Má odklopné dno, kterým propadl nebožtík po ukončení obřadu přímo do hrobu. Dělo se tak za účelem úspory dřeva, odpor lidí, ale byl tak veliký, že tato praxe neměla dlouhého trvání. Dalším objektem je dřevěná zvonice na podezdívce osmiúhelníkového půdorysu z druhé poloviny 18. století. Ze čtyř původních zvonů se dochovaly dva, jeden větší z roku 1588 a druhý menší (umíráček) z roku 1468. V kostele patřící v současné době obci se kromě bohoslužeb konají také pro dobrou akustiku koncerty a přes sezónu prohlídky pro veřejnost.