Jedno z mladších pražských divadel, založené v 90. letech 20. století. Původní budova byla přestavěna dle návrhu architekta Ivana Plicky. Součástí divadla je i divadelní kavárna a bar.

Bohnice jsou velmi stará osada, jejíž vznik souvisí se slovanským hradištěm Zámka na ostrohu nad Vltavou. Zdejší kostel existoval již v době románské, dal jej vystavět vyšehradský probošt Gervasius a vysvěcen byl v roce 1158 za účasti krále Vladislava I. Z této stavební fáze se dodnes nic nedochovalo. Současná podoba kostela pochází až z klasicistní přestavby v roce 1805. Původní románská apsida byla součástí objektu až do roku 1871, kdy ji podemlela voda, byla zbořena a nahrazena novou. Kostel má půdorys ve tvaru řeckého kříže s věží v západním průčelí. V bohnickém kostele mají zajímavé jesličky, dílo Františka Kotrby z doby krátce po druhé světové válce. Jsou keramické a kromě obvyklých figurek obsahují množství andělů, které plní zároveň úlohu dekorativních svícnů.

Sál kina Perštýn má stolové zařízení pro 120 diváků. Ke stolům je možné zakoupit občerstvení. Součástí kina je i bar.

Přírodní památka Dutý kámen je přibližně 600 m dlouhý hřbítek vybíhající od silnice ze Cvikova do Kunratic přibližně 2 km východním směrem od Cvikova.Hřbet vystupuje 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Jelikož tato žíla nevystupuje až na povrch byla zjištěna až v 70. letech 20. století při hloubení silničního zářezu. Již v 19. století byl Dutý kámen využíván k těžbě pískovce, což je patrné dodnes. Kámen ze zdejších lomů měl být použit i na stavbu cvikovského kostela sv. Alžběty. V jižní části hřbetu bylo v letech 1913-1914 kunratickou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy upraveno výletní místo. Vede sem upravená cesta se zbytky tesaných schodů, které vedou na vytesanou plošinku s kamenou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s dnes již téměř nečitelným názvem „Karolinenruh“. Kdysi odtud byl výhled, dnes tomu však brání vzrostlé stromy. V sousední skále je vyhloubena malá jeskyňka a za odpočívadlem vyčnívá nejvýznamnější skalní suk, nazývaný Vějíř nebo také Varhany. Skalní útvar je 2,5 m vysoký a je složený ze čtyř až šestibokých pískovcových sloupečků, širokých 2-5 cm a vysokých až 3 metry, které se směrem vzhůru vějířovitě rozvírají. Cesta pokračuje dále do prostranství vytvořeném lámáním pískovcových bloků. Do jedné ze stěn byl v roce 1913 vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. Autory jsou řídící učitel Karl Beckert a strážmistr Karl Bundesmann (také autoři skalního reliéfu na nedaleké Skále smrti). Jde o upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera. Reliéf ještě doplňují symboly lyry a meče což je název sbírky, která vyšla v roce 1814. Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště, které vede na  vyhlídkové ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Kdysi na něm byla astronomicko-geografická orientační tabule, do dnešní doby z ní zbyly jen nepatrné zbytky. Na stole ještě dnes najdeme vytesaný eliptický medailon, údaje o místní odchylce od středoevropského času a o zeměpisné poloze místa. V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší se zajímavou dutinou v horní části, dostávala v minulosti díky lidské fantazii několik jmen: Zvon, jehla, Rytíř, Soví hlava, ale nejčastěji Dutý kámen a toto jméno pak postupně přešlo na celou tuto lokalitu. Celá lokalita Dutý kámen je pozoruhodná hlavně sloupkovým rozpadem pískovce, který je vidět na několika místech. Jejich vznik způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Při následném chladnutí došlo se zmenšováním objemu horniny ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké a svislé desky.Tam kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části a tam, kde bylo došlo v velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky. Sloupkové pískovce se nacházejí i na jiných místech, ale zde na Dutém kameni jsou nejlépe vyvinuté.Také v severní části hřebetu se nacházejí skály, některé užívané i horolezci. V jejich blízkosti se nachází 20 m dlouhá, nízká a částečně zasypaná puklinová jeskyně, nazývaná Ševcovská díra. Hlavní chodba se směrem dovnitř zužuje a po cca 7 metrech se větví na dvě nízké chodbičky, přičemž levá ústí do nevelké prostory, vysoké cca 2 metry. Traduje se že zde v roce 1905 žil jeden z barabů, pracující na dnes již zrušené trati ze Cvikova do Jablonného.