Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

JIC bylo v roce 2003 zařazeno mezi „oficiální IC České republiky“ a smí používat registrovanou značku. JIC je od roku 2004 členem Asociace turistických informačních center České republikyinformuje o:- kulturních, sportovních a společenských akcích v Jablunkově a regionu Těšínského Slezska- historických a kulturních památkách, přírodních zajímavostech- dopravních spojích- komplexních službách cestovního ruchu v příhraničním regionu Těšínského Slezskaprovozní dobapo-pá: 8.00 - 16.00JICso-ne, svátky: 8.30 - 12.30 (v červenci a srpnu)

Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje se nachází v historickém centru města, na rohu Náměstí Republiky a Kostelní ulice. Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje postavil Vilém z Pernštejna počátkem 16. stol. na místě původního kláštera cyriaků, založeného r. 1295 a zničeného za husitských válek r. 1421. Základy cyriackého kláštera i románského kostela byly nalezeny pod nynější stavbou. Ta je vystavěna v přechodném goticko-renesančním stylu. Ačkoli byl kostel v průběhu staletí několikrát opravován, základní dispozice zůstala nepozměněna, což řadí tuto stavbu k několika málo dochovaným dokladům o podobě chrámového prostoru 16. století. Asi nejvýraznější přestavbou prošel kostel až v roce 1912, kdy bylo prolomeno západní průčelí a kostel tak získal bohatě zdobenou přístavbu, kterou navrhl a realizoval architekt Bóža Dvořák.  Stavba měla původně sloužit jako mauzoleum české větve Pernštejnů, ale dnes na tuto skutečnost upomíná pouze mohutná pískovcová tumba opatřená mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna v životní velikosti. V interiéru zaujme zejména hlavní oltář s cenným obrazem "Umučení sv. Bartoloměje" z roku 1692 od Michaela Willmana a malířská výzdoba z dílny Mikoláše Alše. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb: Po, St a Pá 18:00; Ne 7:00, 9:00, 19:00.

Barokně-klasicistní zámek Hořovice se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Historie zámku Starý zámek Hořovice stojí na místě někdejšího gotického hradu, založeného na přelomu 13. a 14. stol. Hrad byl majetkem pánů ze Žerotína, krále Václava IV. a za husitských válek Ondřeje Hulera. V době třicetileté války bylo město se zámkem vypáleno a vydrancováno Švédy. Zámek byl opraven v roce 1648 za Bořity z Martinic. Hořovice pak připadly  v dědictví hrabatům z Vrbna a ti se rozhodli postavit si nový pohodlnější zámek. Hořovický Nový zámek je barokní stavba ze začátku 18. stol. Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy se stal jeho novým majitelem hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm I., který vtiskl interiérům druhorokokovou a klasicistní podobu. Hlavním autorem proměn byl kasselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Potomci knížete z Hanau sídlili v Hořovicích až do roku 1945 a uskutečňovali jeho další úpravy až do dvacátých let 20. stol. Hořovický zámek byl rodu po 2. světové válce vyvlastněn. Poté byl zámek načas zabrán i oddílem sovětské armády, z čeho se ještě dlouho vzpamatovával. Zámek se návštěvníkům prvně představil v roce 1954.  Od roku 1974 byl uzavřen kvůli generální rekonstrukci, která trvá prakticky dodnes. Znovu hořovický zámek otevřel své brány veřejnosti v roce 1985. V roce 2002 byl areál státního zámku Hořovice vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámek dnes spravuje Národní památkový ústav. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Hořovický Nový zámek je dvoupatrová budova s půdorysem písmene H.  Za vstupním vestibulem se nachází oválná hala se schodištěm, nad kterým je na klenbě živě barevná rokoková freska s námětem Oslava věd a umění od Jana Ferdinanda Schora. Hlavní sál se nachází uprostřed prvního patra. Prostorný, bohatě zdobený sál vznikl v polovině 19. stol. úpravou původní kaple, má novoklasicistní podobu ze 20. let 20. stol. Jeho dominantou jsou nástěnné malby Karla Würbse z let 1856 – 1876. Dále spatříme červený salonek, zelený salon a také velkou jídelnu s úpravu ve stylu druhého rokoka. Zaujme i oválná knihovna s přibližně 4.000 svazky. Pro milovníky lovu a honu je zde lovecký salon vyzdobený tapetami s loveckými výjevy, pak zlatý salonek se štukovou výzdobou a galerií miniaturních portrétů. Dalšími pozoruhodnými prostorami zámku jsou pracovna Rudolfa z Vrbna, hudební salon a salon přijímací, kde je deponována cenná ručně malovaná katastrální mapa zdejšího panství z roku 1756. Ve východním křídle je situován soukromý byt posledních majitelů. Zámek obklopuje anglický park, založen v 18. stol., kde roste řada cenných stromů. Expozice V původních bytech služebnictva je dnes umístěna Galerie umělecké komárovské litiny. Výstava prezentuje širokou škálu tehdejších výrobků od mříží, reliéfních portrétů až po dokonale a precizně zpracované šperky. Původní pokoje pro hosty jsou dnes zaplněny spoustou hraček, se kterými si hrály děti v průběhu nejméně 3 století. Uvidíme část chlapeckou se společenskými hrami a stavebnicemi, a část pro dívky s panenkami a pokojíčky. Zajímavostí je rozměrný funkční model železnice z počátku 20. stol. V bývalé zámecké kuchyni si dnes lze prohlédnout ojedinělou expozici hracích strojků a hudebních automatů z 18. - 20. stol. Některé exponáty jsou dodnes funkční. Jako doplňkovou výstavu ke stálé expozici „Hudba bez hudebníků“ je pro návštěvníky přichystána výstavu historických gramofonů ze soukromých sbírek. Ale zcela nová výjimečná expozice je „Nadpřirozené bytosti“, která zaujme nejen ty nejmenší. Budeme se proplétat lesem plným bludiček, lesních skřítků, údolí elfů a víl. Zahlédneme čertovu kazatelnu, kde kázal sám ďábel obklopen rarachy… V okolí můžete navštívit celou řadu známých památek, jako například hrad Točník nebo Žebrák. Ubytování najdete přímo v Hořovicích nebo v o něco vzdálenějším Berouně.