Jedním z expozičních míst Jihomoravského muzea ve Znojmě je i bývalý klášter minoritů. Z původního gotického kláštera z poloviny 13. století, v němž byl po bitvě na Moravském poli v létech 1279 – 97 pohřben český král Přemysl Otakar II., se dochovala část gotického ambitu a torzo chrámové zdi. Od konce 40. let XX. století slouží účelům muzea, které bylo založeno roku 1878 jako jedno z nejstarších na jižní Moravě. Jsou zde uloženy bohaté přírodovědné, archeologické i historické sbírky a umístěna odborná pracoviště. Ve stálých expozicích je prezentován výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní.   Popis expozice Živá příroda Znojemska  -  snaha představit návštěvníkům přírodu regionu v co největší pestrosti organismů i typů přírodního prostředí Neživá příroda Znojemska - přibližuje procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let ,,kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí Archeologie na Znojemsku - ucelený obraz o pravěkém, raně historickém a středověkém osídlení jižní a severozápadní Moravy Černé řemeslo - prezentuje výrobky kovářů a zámečníků od konce 16. do 2. pol. 19. století. Jsou zde vystaveny vývěsní štíty, tepané mříže a náhrobní kříže, podkovy, zvony a další předměty Orientální zbraně - zbraně pocházejí ze zemí bývalé Osmanské říše, Persie, Indie, Číny, Japonska a Indonésie. Jde o zbraně historické, kterých se v zemích jejich původu přestalo užívat v průběhu 19. století, kdy zde byly postupně nahrazovány moderními zbraněmi evropského typu. Jsou cenné především vysokou úrovní jejich uměleckořemeslného zpracování  

Kostel Navštívení Panny Marie byl vysvěcen 3.7.1989. Dal jej postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu architekta Karla Weinbrennera. Stavba je nápadná volbou použitého materiálu, režnými cihlami a zeleně glazovanými střešními taškami. Na 200 druhů cihel, dlaždic a glazovaných keramických krytin dodaly místní knížecí keramické závody.

Klášter v malebné obci Rabštejn nad Střelou byl založen v roce 1672 řádem servitů. Již předtím zde byl na konci 15. století uveden karmel obutých karmelitánů, který zde vystavěl kostel Zvěstování Panny Marie. Tento řád však v roce 1532 byl z neznámých důvodů zničen a v polovině 17. století byly stavby již téměř znatelné. Konvent servitů byl čtyřkřídlý, stál západně od dnes stojícího kláštera a severně od něj se nacházel malý kostelík, připomínající svou velikostí spíše kapli. Na počátku 18. století již areál nevyhovoval potřebám řádu a tak v roce 1730 byla započata výstavba nového východního křídla, plánovaného daleko většího konventu. Stavbou pozdně barokního kostela (1766-67) pak starý konvent s kostelíkem zanikl. Jednolodní stavba navazuje svým presbyteriem na budovu nového kláštera. Dnešní klášter má půdorys protáhlého obdélníka. Stavba je jednopatrová bez výrazného architektonického členění. V sále bývalého refektáře se zachovalo štukové zrcadlo. V přízemí je budova dvoutraktová s chodbou zaklenutou plackami, místnosti mají stropy valeně klenuté. V roce 1787 byl klášter císařem Josefem II. zrušen, byla zde zřízena fara a škola, posléze byty. V současné době je zde hotel.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.