Budova historické mincovny se nachází nad radnicí na náměstí. O jejím významu svědčí okázalost s kterou byla postavena. Budova pochází z let 1534 – 36, v nynější podobě několikrát přestavovaná. Jedná se o jednopatrový renesanční dům s věžovitým arkýřem, mázhausem a pravoúhlým dvorem.Z původní podoby se dochovalo jádro, ostění několika oken a portálu, unikátní dýmník a velmi rozsáhlé sklepení. Velmi hodnotný je hranolovitý arkýř s náběhem vyztuženým žebry a ostěním oken. V jejím středu je vytesán letopočet 1536, hornické emblémy po stranách jsou doby novější. Objekt sloužil až do počátku 17.století jako Královská mincovna. Průčelí v dnešní podobě a úprava portálu je barokní. Od 19.století v budově sídlila Báňská a hutní správa města Jáchymova. Muzeum, jež patří pod správu Krajského muzea v Karlových Varech, zde našlo útočiště roku 1964. Stálá expozice dějiny města, geologie a mineralogie Krušných hor archeologické nálezy z Královské mincovny, rudné hornictví 16. století, velkoplošný pohyblivý model dolu, numismatika a mincovnictví Unikátní knihovna jáchymovské latinské školy ze 16. století ( knihy o hornictví a hutnictví přírodovědce Georgia Agricoly, ukázky z děl pastora Johanna Mathesia a hudebního skladatele Nickla Hermanna), epitafní obrazy. Krušnohorský národopis - zemědělské stroje, nářadí a historické fotografie ze života lidí v Krušnohoří, krušnohorská jizba,  lidové kroje. Tábory politických vězňů při jáchymovských uranových dolech po roce 1950. Historie jáchymovského radonového lázeňství a dobová lékařská ordinace.  

Skalní město u Vesteckého mostu.

Městečko Kašperské Hory se rozkládá na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině na hranici CHKO Šumava v blízkosti hradu Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Ve městě, které dříve proslulo zejména těžbou zlata a nyní je oblíbeným letním i zimním cílem turistů, žije asi 1600 obyvatel. Původní osada zvaná Reichenstein vznikla ve 13. století a její počátky a rozvoj souvisel po celou dobu její historie s těžbou zlata. Městečko, ležící při středověké Zlaté stezce z Bavor bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit podporovat krále Jana Lucemburského při jeho vojenských dobrodružství. Za to byla městu udělena privilegia svobodného horního města. Karel IV. si stejně jako jeho otec Kašperských hor velmi považoval a založil na ochranu místních dolů v roce 1356 nad městem hrad Kašperk. Městu se i nadále dařilo a roku 1584 bylo dokonce povýšeno na město královské. Město koupilo velkou část kašperského panství a nakonec v roce 1617 i hrad Kašperk. Z této doby také pochází nové jméno města - Kašperské Hory. Bylo to už ale paradoxně v době, kdy těžba zlata začala pomalu klesat. Po třicetileté válce se již nepodařilo doly plně obnovit a v roce 1777 byla těžba zcela zastavena. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavilo ani 19. století kdy se tu začal rozvíjet průmysl dřevařský, zejména sirkařství. Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Proto je historické jádro městskou památkovou zónou Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Další stavbou na náměstí je gotický farní kostel sv. Markéty ze 14.století, barokně přestavěný po požáru v 18.století. Další sakrální památkou gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem roku 1330. Na jižním okraji městečka stojí ještě novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850 - 1867. Byl postaven, aby odlehčil kostelu svaté Markéty při hojně navštěvovaných srpnových poutích. V jednom z domů na náměstí sídlí Muzeum Šumavy s přírodovědnými a historickými expozicemi věnovanými přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství, sirkařství atd. Díky své poloze jsou Kašperské hory branou do Šumavy. Jsou často vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Kterým je k dispozici lyžařský areál s několika vleky a umělým osvětlením, dětský vlek, umělé osvětlení a běžkařské dráhy.

Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho. Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného  také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa. Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.