Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.

Nejstarší zpráva o Dejvicích pochází ze druhé poloviny 11. století a to ze zakládací listiny vyšehradské kapituly. Na přelomu 13. a 14. století na území dnešních Dejvic existovala ještě osada zvaná Újezdec. Zmínky o ní se dochovaly z roku 1334. Její název se v průběhu 14. století změnil na Šárka. V 16. století na území Dejvic vznikla třetí osada, která dostala název podle vrchu Bába Podbaba. Na území Dejvic byla řada dvorů, vinic, usedlostí a mlýnů. V roce 1830 byla zprovozněna koňská železnice k Buštěhradu, která sloužila převážně pro přepravu dřeva. V roce 1853 byl koňský pohon nahrazen parním strojem. V 19. století zde vznikly také první průmyslové podniky. K Praze byly Dejvice připojeny v roce 1922. Od té doby také začal jejich výraznější urbanistický rozvoj, který se do té doby soustřeďoval pouze na vilovou výstavbu směrem k Bubenčí a ke Střešovicím. Původně se Dejvice nazývaly Dehnice. Výraz dehna ve staročeštině znamenal ďábel nebo také zlý duch.

Hřebečský silniční tunel byl vystavěn v letech 1994-1997 na frekventované silnici I/35 mezi Moravskou Třebovou a Litomyšlí v blízkosti obce Koclířov. Tunel má délku 354 m, je jednotubusový se třemi jízdními pruhy (dva ve stoupání, jeden klesající) a průjezdním profilu 5,2 m.

Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku asi 2 km jižně od Hradce nad Moravicí odkud sem vede značená cesta. Vyhlídka devět metrů vysoká je dřevěná, umístěná na čtyřech kamenných pilířích. Vyhlídka byla postavena pravděpodobně kolem roku 1890 a básníkovým jménem byla nazvána v září 1947. Z vyhlídkové plošiny ve výšce cca 5 m je nádherný rozhled na zámecký areál , řeku Moravicï, na Stránku, kopec Hanuši, část Podolí, Branku aj. Vyhlídka je volně přístupná.