Skanzen Solvayovy lomy, okres Beroun.

Východně od centra Českých Budějovic v okrajové obci Dobrá Voda stojí jedna z vrcholných barokních památek jižních Čech, poutní kostel Panny Marie Bolestné. Autorem kostela vystavěného v letech 1733-1735 je Kilián Ignác Dienzenhofer (vysvěcen 1763 biskupem J.O.Kayserem). Stavbu tvoří oválná loď, konkávně prohnuté průčelí s věží. Presbytář je obdélný s dvěma bočními kaplemi. Hlavní loď kryje klenba s zvoncovitou kupolí. V interiéru se nachází podzně barokní oltář od C.B.Allia s obrazem z konce 19. století. Autorem fresek je Václav Vavřinec Reiner, v kupoli jsou to výjevy z historie pramene a obce, v presbytáři a v podkruchtí pak biblické motivy. Rokoková kazatelna s figurálními reliéfy pochází z období okolo roku 1770. Kostel je přístupný v období bohoslužeb a občas také i mimo alespoň z prostoru předsíně.

Komplex františkánského kláštera s kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové se nachází nedaleko centra města ve Svitavské ulici. Kostel sv. Josefa je přístupný v době bohoslužeb, klášterní budovy opět slouží svému prvotnímu účelu. Františkáni byli do Moravské Třebové přivedeni na popud provinciála Bernarda Sanniga a za finanční podpory majitele panství knížete Karla Eusebia z Liechtensteina roku 1678. Byl vybrán pozemek, na němž již roku 1689 stál dokončený kostel sv. Josefa a o sedm let později i budova konventu. V roce 1746 zde žilo 25 řeholníků a přibližně v té době zde byla založena i filozofická studia. Za sedmileté války v roce 1758 se z kláštera stala ubytovna vojáků a lazaret. Klášter byl poté zle poničen a vyrabován. V roce 1784 již hrozilo zrušení kláštera, ale představitelům provincie se jej podařilo zachránit. V období napoleonských válek klášter opět sloužil jako lazaret a další rána jej postihla roku 1866, kdy byl vydrancován pruskými vojáky. Vznikl zde navíc špitál pro nemocné tyfem a cholerou. Za první světové války v refektáři kláštera probíhala školní výuka pro uprchlíky z Istrie. V roce 1942 byl klášter zrušen a poté byl využíván jako hostinec. V letech 1950–1990 v kláštere ustal církevní život. Počátkem 90. let 20. století byla část kláštera opravena a bratři se mohli vrátit. Jedná se o nenáročnou stavbu, připomínající strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V rajském dvoře se nachází studna z roku 1704. M.K.

Pražská brána stojící na jižním okraji historického centra je jediným dochovaným objektem původní městské fortifikace. Dnešní stavba byla dokončena v roce 1580 na místě dřívější gotické brány, ze které byly patrně použity základy a část zdiva. V roce 1700 dostala brána novou střechu, při vichřici v listopadu 1731 přišla však o svoji báň. Dnešní čtyřpodlažní stavba má valeně klenutý průjezd a tři patra. Po straně se nachází schodišťový přístavek polygonálního tvaru. První a druhé patro bylo původně obytné, ve třetím se dodnes nachází hodinový stroj. Brána je přístupná po dohodě s pracovníky městského muzea, měla by zde být instalována expozice o historii městského opevnění.