Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Votický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce při ulici Vápená u fotbalového hřiště. Hřbitov byl údajně založen roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. V roce 1885 byla postavena obřadní síň s márnicí. Na dnešní ploše přibližně 2.340 m2 se dochovalo na 360 náhrobků od roku 1705 do konce 60. let 20. století. Hřbitov i obřadní síň s márnicí je opravený a uzamčen. V budově obřadní síně se nachází malá expozice věnovaná historii Židů ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit v Informačním centru v budově staré radnice na Komenského náměstí.

Statek Vraných pochází z roku 1777 a patří mezi skvosty lidové architektury v Praze.

Historie tvrzi Nestarší zpráva o tvrzi pochází z roku 1318, kdy uvádí jako majitele tři držitele. K roku 1346 je znám Léva z Divic, jehož rod se zde udržel až do roku 1481. V roce 1529 získal tvrz Jiřík z Lobkovic. Jeho syn pak započal s nákladnou přestavbou tvrze. V roce 1596 je nucen Děpolt mladší tvrz prodat, ale o pět let později ji kupuje opět Kryštof z Lobkovic. V jejich rodovém majetku zůstala až do roku 1656. Od roku 1802 je tvrz v držení na více něž 120 let Schwarzenberky. Podoba tvrzi Tvrz se do dnešní doby dochovala v docela velké části. Věž gotická, nejméně z 15. století byla výrazně upravována v první a druhé polovině 16. století. Je pětipodlažní a na vnějších fasádách se dochovaly zbytky sgrafitových psaníček. Přízemí a první patro má valené klenby, ostatní podlaží jsou plochostropá. Ve třetím patře se dochovaly profilované stropní trámy a pod stropem pás malovaných znaků. Jsou zde čtyři okna se sedátky a vstup na prevet. K věži přiléhá palácové křídlo v přízemí s klenutým průjezdem a řadou místností. Vnitřní dělení prvního patra bylo po přeměně na sýpku zcela zrušeno a velká barokní okna dodatečně zazděna. Tipy na výlet   Výlet si můžete naplánovat na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci, zříceninu hradu Žerotín nebo zříceninu hradu Pravda. Ubytovat se můžete ve Slaném.