V roce 1680 postihla Liberec epidemie moru, jelikož byl nedostatek míst k pohřbení, byl zřízen nový hřbitov zde v prostoru dnešního Malého náměstí, a na něm v roce 1696 menší kostelík na půdorysu kříže podle autora M.A.Canevalla. V letech 1753-1756 proběhla velká přestavba objektu na daleko rozsáhlejší stavbu podobnou svatyni v Hejnicích. Roku 1759 tu byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci. V interiéru se zachovala různá umělecká díla, mezi nimi soška Matky Boží. Na klenbě se pak nacházejí nástropní fresky.

Poutní místo Kalvárie bylo na Jaroměřicemi zbudováno v letech 1712-1713 Františkem Michalem Šubířem jako poděkování za narození jeho dcery. Barokní kaple Povýšení sv. Kříže je obehnána zdí se šesti ambity. Nesouměrným stylem připomíná Boží hrob v Jeruzalémě. Za klasicistním oltářem z roku 1735 se nachází kaple upravená jako krápníková jeskyně. Vstup do nádvoří je branou tvořenou dvěma hranolovými věžemi se sousoším Ecce homo. Nachází se zde také kaple Božího hrobu, hrob Panny Marie a tzv. „kámen pomazání“. Pod kaplí Božího hrobu byla vybudována ještě podzemní kaple s bohatou skulpturovou výzdobou.Součástí areálu Kalvárie je také barokní fara z roku 1710 a křížová cesta vedoucí sem z obce od kostela Všech Svatých. Okolí poutního místa je volně přístupné, nádvoří pak v době bohoslužeb.

Čerchov (1041 m) je nejvyšším bodem Českého lesa a leží jen dva kilometry od hranice s Německem. Rozhledna v zemi nikoho Právě blízkost hranice, znamenala první problémy při snaze postavit na jeho vrcholu vyhlídkovou věž. Její stavbu měli v plánu turisté z Bavorska i našinci. Jejich spor rozhodl majitel pozemku hrabě Stadion, který vyšel roku 1894 vstříc Čechům a poskytl jim vedle pozemku i dřevo na stavbu. První rozhledna na Čerchově tak byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Za tři roky byla ještě postavena horská chata s názvem Pasovského chýše. Rozhledna se stala velmi oblíbenou a tisíce návštěvníků společně s drsným klimatem se podepsalo na tom, že vydržela pouhých deset let. Ovšem bezprostředně po jejím stržení začaly práce na nové, tentokráte již zděné, která stojí na Čerchově do dnešních dnů. Byla otevřena 16. července 1905, měří 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V dalších letech už tak šťastný osud rozhledna neměla. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou. V sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce 2000. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.   Výhled sever: Přimda, Slavkovský les a Doupovské hory východ: obec Pec pod Čerchovem, Koráb, Jihočeská kotlina s Temelínem jih: Dlouhá skála, Německá část Českého lesa a Šumavy, za skvělé viditelnosti Alpy s Dachsteinem západ: hora Skalka, německá část Českého lesa a příhraničí Popis cesty Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Českého lesa Čerchově vysokém 1042 m n.m., 5,5 km směrem na Z od České Kubice.  Autem - nejlepší je zaparkovat v obci Capartice, odkud je to na vrchol Čerchova 4 km po červené TZT na rozcestí a odtud po zelené k vrcholu a rozhledně. Vlakem - Od zastávky vlaku je několik možností, jak zdolat vrchol. Z České Kubice (žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po červené TZT až na rozcestí se zelenou a odtud po zelené na vrchol (6,5 km). Dále se dá jít např. z Babylonu (také žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po zelené TZT, nebo také z Trhanova (žel. trať č. 184 Planá u Mar. Lázní - Domažlice).

Kozí vrch (379 m.n.m.) je vyhlídkovým vrchem nacházející se asi 7 km východně od Ústí nad Labem, u železniční tratě Praha – Děčín. Skalní plošina vrchu poskytuje téměř kruhový výhled i když vzhledem ke svojí výšce vůči okolním vrchům není příliš daleký. Přesto je zde krásný pohled do údolí řeky Labe, Bukovou horu, na město Ústí nad Labem apod. Na vyhlídkovou plošinu vede značená odbočka.