Malý kostelík netradiční architektury se nachází v obci Řimice nedaleko Olomouce. Pravoslavný kostel sv. Ludmily byl vystavěn v letech 1933-1934. Kostelík je přístupný v době bohoslužeb.

Přesný vznik v současné době jediného dřevěného kostela v Oderské oblasti není známý, patrně pochází ze 17. století. Kostel v průběhu let prošel několika opravami a drobnými úpravami. Jednolodní kostel je dlouhý 17 m, v lodi 9 m široký a uvnitř 3,5 m vysoký. Byl postaven z trámů spojených polokřížovou vazbou, zvenčí pokryt šindely a uvnitř omítnut maltou a vybílen. V prostoru chóru byla přistavěna sakristie. Kostel je prostý bez výraznějších vnitřních i vnějších prvků, podlahu kryjí rozměrně desky z černé břidlice. Vybevením je kromě lavic, malované obrazy křížové cesty a barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Kostel není běžně přístupný.

Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.

Vyšehradské sady Vyšehradské sady leží v jihovýchodní části vyšehradské pevnosti. Původní holé místo bylo v 15. století využíváno jako vinice. Současnou podobu získalo převážně až v 19. století. Název sadů je odvozen od Vyšehradu. Jsou zde umístěny Myslbekovy sochy. Východní část navazuje na vyhlídkovou terasu, která poskytuje krásný výhled na smíchovskou stranu Prahy, Vltavu a dále na Petřín a Hradčany.V místech dnešního sadu stávala od 17. století dnes už zaniklá zbrojnice. Byla vystavěna v souvislosti s barokním opevňováním a na jejím vzniku se podíleli stavitelé Bossi, Carlo Lurago a kameník G.B. Spinetti. Šlo celkem o jednoduchou budovu navíc nikdy nedokončenou podle původních plánů, s obrovskými sály pro ukládání zbraní. Roku 1927 objekt vyhořel a bylo rozhodnuto o jeho demolici. Jediné co se z této stavby dochovalo jsou dva kamenné portály, spojené navzájem rubovými stranami a zasazené do ohradní zdi nově vytvořeného parku V sadu pak byly umístěny čtyři sousoší  od Josefa Václava Myslbeka. Vztahují se k čekým bájím a představují pěvce Lumíra a alegorie Písně, hrdinové dívčí války Ctirad a Šárka, kněžna Libuše s Přemyslem a pěvci Záboj a Slavoj. Sousoší původně zdobila Palackého most, ale při náletu v roce 1945 byla poškozena. Po opravě se na původní místo již nevrátila.