Na jižní straně Havlíčkova náměstí stojí budova staré radnice. Původně to byla gotická stavba, která byla po požáru v roce 1662 přestavěna. Roku 1974 prošla rekonstrukcí. V patře se nachází síň s valenou klenbou a štuky. Ve štítu stavby můžeme vidět tzv. Brodskou smrt, neboli kostlivce s kosou na níž je latinský nápis Qua hora nescis (v překladu „Kterou hodinu nevíš“). V současné době je objekt sídlem knihovny a slouží pro další společenské účely. V gotickém sklepení je v provozu vinárna.

Viadukt tvořící součást bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda, jejíž první úsek byl dán do provozu roku 1837. Pro finanční potíže se jezernický viadukt dokončil až o 5 let později, ale do provozu byl uveden až v roce 1847. Most sestává z celkem 35 větších oblouků o světlosti 7,59 m a 7 menších půlkruhových oblouků o světlosti 5,69 m, když tloušťka kleneb je 0,63 m. Opěry jsou prodlouženy rovnoběžnými křídly. Zároveň jde v podstatě o mosty dva: starší cihlový, který byl později zdvojen mostem kamenným. Ten byl postaven v roce 1873 při stavbě druhé koleje a je téměř kopií cihlového. Na jeho čelní stěně je dochována pamětní deska z roku 1873. Celková délka mostu je 426,33 m, šířka 8,8 m a výška 10,6 m. V roce 2001 prošel viadukt generální opravou.

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)

Zámek Jevišovice patří mezi dominanty stejnojmenného města.      Historie zámku a místa Krajina okolo malého městečka byla osídlena již v pravěku. Archeologové zde našli zbytky pravěkého hradiště a nazvali osídlenou oblast Jevišovickou kulturou. První zmínka o Jevišovicích pochází z roku 1289, kdy byl majitelem panství Boček z Kunštátu. Páni z Kunštátu vybudovali místo zdejšího zbořeného hradu nový gotický na skalním ostrohu na břehu řeky Jevišovky v polovině 15. století. Manželka Hynka Brtnického z Valdštejna, Kateřina z Kunštátu, se pustila do přestavby dosavadního sídla. Koncem 16. století byl nový hrad přebudován v renesanční čtyřkřídlý zámek s čestným dvorem a arkádami. V roce 1649 koupil zámek i s panstvím Ludvík Raduit de Souches, známý obránce Brna proti Švédům. Ten se také pustil do opravy a přestavby jevišovického zámku v barokním slohu. Všechny práce, včetně vybudování nové kaple sv. Ludvíka, byly ukončeny v roce 1686. V roce 1743 se majitelem zámku stává rod Ugarte, kterému Jevišovice patřily až do roku 1879. V roce 1916 koupil panství rytíř Vilém Offengeim z Potexinu, po roce 1932 jej vlastní poslední soukromý majitel hrabě Eduard Larisch-Mönnich. Po roce 1945 se stal Starý zámek majetkem státu a od roku 1974 je spravován Moravským zemským muzeem v Brně. Podoba zámku Jevišovice jsou výrazný zámecký komplex jedno a dvoupatrových budov situovaných kolem obdélníkového nádvoří. Ve vstupním traktu se nachází hranolová věž, na nádvoří můžeme vidět zbytek renesanční arkády. Z původního hradu se nám dochovaly gotická a renesanční okenní ostění, v přízemí a patře též gotické a renesanční klenby. Expozice zámku Expozice zámku seznamuje návštěvníky s jeho historií a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tematický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, v popředí jsou hlavně bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu, tzv. kultura jevišovická. Středověk je zde představován zejména dobou husitskou. Mnohé exponáty nám dokládají také úroveň místních řemesel a prezentují život v tehdejší společnosti. Expozici uzavírá výstava věnována vývoji obce a okolí v 19. a na počátku 20. století, kde je znázorněn i průběh stavby blízké přehrady, nejstarší ve střední Evropě. Prezentované exponáty pocházejí ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Mezi zajímavé a pozoruhodné kousky patří malované truhly, lavice, vyřezávané židle, šatní skříně i výtvarně působivý nábytek. V zámecké kapli jevišovického Starého zámku je umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea. Návštěvník spatří strunné, klávesové a vzduchové nástroje, ale i klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Mezi zdejší kuriozity lze počítat i dva malé cestovní klavírky používané bohatými urozenými dívkami. Ale největší raritou jsou určitě terpodion, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, či klavirorganum (varhanový klavír) z počátku 19. století. Ve sklepních prostorách Starého zámku čeká na návštěvníka výstava pravěkých jeskynních maleb. Expozice znázorňuje repliky jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu, skalních maleb a rytin z centrální Sahary a repliky skalních maleb severní Austrálie. Zámek spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet V nedalekých Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie nebo zřícenina hradu Lepikus. Navštívit můžete také zámek Plaveč, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo vodní nádrž Jevišovice. Ve Znojmě a jeho okolí naleznete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad a barokní zámek Znojmo. Ubytovat se můžete ve Znojmě.