Krásná a monumentální stavba, v níž je instalována detašovaná expozice Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, věnovaná severočeské lidové architektuře, je největším obytným roubeným stavením v našich zemích. Bývala rychtou obce Vísky, malé vesničky, oddělené jen Bobřím potokem od Kravař, s nimiž Víska postupně splývala a k nimž byla v polovině 19. století i administrativně připojena. Po celou dobu, pro niž máme zachovány písemné prameny, tj. od počátku 16. století, patřila zdejší usedlost rodině Kernů, zámožným sedlákům, zastávajícím téměř dědičně ve Vísce rychtářský úřad. Kernové vlastnili rozsáhlá obilná pole, chovali koně, dobytek, ovce, jejich chmelnice patřily k největším v okolí. Tyto skutečnosti významně ovlivnily i vzhled a rozsah domu, který si dal v dnešní podobě postavit rychtář Václav Kern v roce 1797. Pro svou mimořádnou kulturní hodnotu byla Vísecká rychta zařazena mezi památky I. kategorie a po mnohaleté rekonstrukci zchátralého objektu zpřístupněna veřejnosti expozicí severočeské lidové architektury, jejímž představitelem sama rychta bezesporu je. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách.V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761.   Stálé expozice 1. Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna v období od počátku 16. století- hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, v chlévu má návštěvník možnost seznámit se s historií domu, obce a rekonstrukcí památkového objektu.2. Expozice „ Severočeská lidová architektura“- charakter a vývoj severočeského lidového domu.3. Expozice „Lidové umění a nábytek“- návštěvník má možnost se seznámit s ukázkami malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea.   Zajímavost Největší roubené obytné stavení v Čechách   Pravidelné akce Masopust na rychtě- sobota před Popeleční středou (pohyblivé datum) 2. února 2008- cílem této akce je přiblížit význam období masopustu a k němu se vážícím zvykům a obyčejům. Snahou VMG je připomínat významy těchto svátků a k nim se vážícím zvykům a obyčejům. - vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a nechybí ani masopustní občerstvení- Kulturní program zajišťuje Folklórní soubor písní a tanců Horačky Velikonoce na rychtě- sobota před Květnou nedělí (pohyblivé datum) 15. března 2008- cílem akce je přiblížit význam Velikonočních svátků a k nim se vážících obyčejů- k vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a občerstvení- kulturní program Kravařská Paličkyáda- 3. sobota září 20. září 2008- cílem akce je ukázat návštěvníkům jedno z tradičních lidových řemesel – paličkované krajky; postupně se přidávají i další techniky jako např. krajky šitá, frivolitkování apod.- na objekt se sjedou krajkářky z blízkého i vzdálenějšího okolí, vyměňují si poznatky a zvídavým návštěvníkům předvádějí své umění- návštěvníci mají možnost si předváděné praktiky i sami vyzkoušet- na akci rádi uvítáme i prodejce s potřebami pro ruční práce.    

Rozhledna Alexandrovka, jak se jí také lidově říká, stojí na kopci Špičák (496 m) na zalesněné stráni malebného údolí řeky Svitavy. Je to kamenná rozhledna a stojí zde již více než 120 let. 4.září 1887 nahradila, díky aktivitě Rakouského turistického klubu, původní dřevěný vyhlídkový pavilon, který na vrcholu stál. O postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Alexandrova věž měla nejdříve vysokou špičatou střechu, ochoz byl dřevěný. Výška stavby činila 15 metrů. V průběhu obou válek ovšem věž značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Důvodem byl jednak fakt, že byla považována za symbol německé turistiky a také byla její vrchní část za Druhé světové války záměrně stržena, aby nepřitahovala bombardéry, které měly za svůj cíl blízké Adamovské strojírny. Záchranu znamenal pro rozhlednu až vzestup televizního vysílání. V 60. letech potřeboval Adamov televizní vysílač, proto byla rozhledna opravena a uvnitř věže byla umístěna vysílací technika. Pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Výhled z rozhledny, na kterou je volný přístup, je dnes hodně omezen vzrostlými stromy.

V obci Ořechov můžeme najít zajímavě architektonicky členěný novorománský kostel Všech Svatých, vystavěný roku 1899. Na konci druhé světové války si v něm nacisté zřídili vojenskou pozorovatelnu. Při osvobozování zdejší oblasti sovětskou armádou, došlo právě ve zdejších obcích k prudkým bojům. Při nich bylo poškozeno nejen hodně domů, ale také velmi silně tento kostel. Po válce v letech 1945-1946 byla stavba obnovena do dnešní podoby.

Pravoslavný kostel sv. Gorazda stojí na Gorazdově náměstí východně od centra Olomouce, na břehu řeky Moravy. Kostel byl vystavěn v letech 1937-1939 podle návrhu protojereje Vsevoloda Kolomackého. Vysvěcen byl roku 1939 metropolitou srbské církve sv. Dositejem a biskupem české a moravskoslezské sv. Gorazdem (umučený 1942 nacisty za ukrývání atentátníků). Na konci druhé světové války byl silně poškozen. Roku 1950 se stal kostelem katedrálním. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla stavba v polovině 80. letech 20. století. Stavba je inspirována byzantizující architekturou. Je symetrická, členitá s osmibokou věží zakončenou cibulovitou bání s křížem. V suterénu se nachází kaple sv. Gorazda a společenské místnosti. Výzdoba kostela je hodnotná.