Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.

Jedna z našich nejmladších rozhleden stojí u obce Kadlín na Mělnicku. Její slavnostní otevření proběhlo u příležitosti 660 let od první zmínky o Kadlíně dne 9. září 2006. Rozhledna se stala součástí Naučné stezky „Sedm kadlínských zastavení“, které mají připomínat historii obce a také způsob a život našich předků.  Společně s rozhlednou tak bylo otevřené muzeum, expozice vesnického kováře, motyček, polních plodin a staré selské techniky.Rozhledna byla vystavěna z iniciativy místního kronikáře Vlastimila Čecha a pro její umístění byla vybrána vyvýšenina Hradišť (314 m). Jistě pozoruhodné a na historii bohaté místo. Historie osídlení se počíná již v mladší době kamenné, později zde žili Keltové, pohané zde měli své božiště, za Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Do roku 1900 tu probíhala těžba čediče, v roce 1911 byl na Hradišti postaven vodojem a za druhé světové války zde Němci zbudovali triangulační bod. A dnes zde tedy stojí rozhledna.Její stavba probíhající 2 měsíce, od července do září 2006, byla doprovázena akcí "Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Lidé tak mohli přinést svůj kámen, který se stal součástí podezdívky. Ta obsahuje téměř 200 kamenů, které sem turisté v průběhu parného léta 2006 nanosili. Základní kameny jsou očíslovány a seznam dárců je uveden na informační tabuli u rozhledny. Rozhledna má tedy kamennou základnu se vstupem a nad ní je dřevěná věž pláštěná šupinovým bedněním. Celá stavba, jež stála 600 tis. Kč, je vysoká 19 metrů. Při zdolání 56 schodů a štěstí na krásné počasí, lze spatřit z vyhlídkové plošiny Říp, Vrátenskou horu s rozhlednou Bezděz, Ještěd, Chlum i vrcholky Krkonoš.

Městská část Praha - Troja je součástí správního obvodu Praha 7.

Velký okolo 12 m vysoký, z části utajený skalní útvar s názvem Buchlov kámen nebo také Velký Buchlovský kámen se nachází asi 3 km severně od hradu Buchlov, vede sem turisticky značená cesta. O tomto kameni je první písemná zmínka již z roku 1555. Poskytuje lehčí horolezecký terén, je zde uváděno 6 výstupů. V době kdy nebyl okolní terén zalesněný musel působit dominantním dojemem. Stejně tak okolí vyhledávali již naši pravěcí předci, kteří zde zanechali po sobě stopy. Ke vzniku kamene se váže legenda. V nedaleké Stupavě žil mlynář o jehož dceru se ucházel čert. Mlynář mu samozřejmě nechtěl dát svoji dceru a chtěl se čerta zbavit. Dal mu proto úkol aby do prvního ranního zakokrhání přinesl balvan velký jako jeho mlýn. Než se dal čert do práce, chtěl si to pojistit a tak zardousil všechny kohouty v okolí až na jednoho, kterého ukryla mlynářka, když viděla co čert dělá. Když pak viděla s ranním rozbřeskem jak se čert s velkým balvanem blíží, vypustila kohouta, jenž zakokrhal. Čert kámen upustil a ten dopadl na zdejší místo. Jde sice o legendu, ale pravda je že kámen vypadá jako by ho zde opravdu upustil nějaký pekelník. Kousek od Velkého Buchlovského kamene se nachází menší skalní útvar, jenž dostal příznačné jméno Malý Buchlovský kámen.