Radnice - Moravská Třebová

Plastika (Černokostelecká ulice).

Poutní areál na vrchu Skalka se nachází zhruba 1 km severně od Mníšku pod Brdy První stavbou v areálu byl kostelík sv. Máří Magdalény (1692-1693). V roce 1694 byl postaven vedle kostelíka klášter a na samém vrchu poustevna. Na konci 18. století byla zbudována ještě křížová cesta. Přestože celý arál byl významnou barokní památkou, byl koncem 50. let 20. století opuštěn. Po listopadu 1989 postupně dochází k obnově celého arálu. Skalecký klášter byl dokončen v roce 1694. Působili zde nejdřív benediktíni později františkáni. Po jejich odchodu v první třetině 19. století byl ve správě Náboženské matice. Nejcennější klášterní památkou byl nástropní obraz umístěný na stropě kláterního refektáře „Kající se sv. Máří Magdaléna“ od Petra Brandla. Při poškození Skalky poddolováním v 50. letech bylo dílo přeneseno na plátno, zarámováno a umístěno v kostele sv. Václava v Mníšku. Po druhé světové válce bylo výnosem tehdejšího ministerstva školství a kultury dán souhlas k sejmutí střešní krytiny a tím pádem budova kláštera odsouzena k zániku. Budova tak nebyla poškozena přímo těžbou, ale spíše rozkradena na stavební materiál pro stavby v Mníšku a okolí. Po listopadu 1989 začalo docházet k obnově kláštera. V roce 1996 bylo stabilizováno dochované zdivo, dozděny chybějící části a osazen nový krov. V červenci 1999 byl již objekt zstřešen a provedeny nové konstrukce stropů a v části budovy i podlahy. Následovalo osazení nových oken, nové elektrické rozvody a vydláždění podlahy sálu. V červenci 2001 se tak klášter mohl otevřít opět veřejnosti. I nadále pokračovaly další opravy jako obnovení štukové výzdoby sálu, položení dřevěné podlahy v bývalé ložnici hraběnky Čejkové a další. Na podzim 2006 byla dokončena oprava fasády kláštera. V současné době jsou v sálu od jara do podzimu pořádány výstavy a občasné koncerty. Část budovy slouží v turistické sezoně i jako občerstvení. Poustevna na samém vrchu Skalky byla stavěna souběžně s kostelíkem a dokončena v roce 1694. Jako další stavby podlehla v době komunistického režimu zkáze. V první polovině 90. let 20. století kdy bylo započato s rekonstrukcí zbyla z poustevny jen torza obvodových zdí. V roce 1994 došlo k zastřešení objektu a rozsáhlá rekonstrukce byla dokončena v roce 1996. Do vnitřní apsidy byla umístěna Pieta, dílo sochaře Jana Brokoffa. Současným uživatelem objektu je Arcibiskupství pražské a slouží jako přechodné sídlo kardinála. Křížová cesta vedoucí od kostelíka k poustevně pocházející z let 1755-1762 nechala vybudovat hraběnka Čejková tehdy sídlícíá v klášteře na Skalce. I křížová cesta byla v době komunistického režimu v poli nezájmu a chátrala. Počátkem 90. let 20. století souběžně s opravou kostelíka se dostalo i na křížovou cestu. Její výklenky zatím zůstaly prázdné. To se stalo inspirací pro výtvarnou soutěž, jejíž záměrem bylo dostat křížovou cestu do podvědomí veřejnosti a posléze získat finanční prostředky k jejímu definitivnímu vyzdobení. Soutěž byla opakovaně vypisována v letech 2001-2005 a vítězné práce byly v kopiích umístěny do kapliček křížové cesty, současná výzdoba pochází z posledního ročníku soutěže.

Dřevěný větrný mlýn německého typu se nachází na kopci asi 600 východně od obce. Postavil jej v roce 1837 Antonín Mocek, patrně již z použitého materiálu. Fungoval až do druhé světové války. Na konci války stavba utrpěla bojovými operacemi, po válce byl využíván již jen příležitostně. V roce 1953 prošel generální rekonstrukcí, kterou hradil stát. Další rekonstrukcí prošel v roce 1998 a to již současnými majiteli, kteří jsou potomky posledního mlynáře. Dodnes je funkční, a přístupný po dohodě s majiteli. V budově mlýna se nachází rodinné muzeum. Mlýn má půdorys 5,75 x 5,75 m a výšku 10,8 m, s větrným kolem o průměru 14,6 m. Čelní stěna je kryta šindelem. Zajímavostí mlýna je zdobená moučnice. Některé součásti mlecího zařízení zdobí unikátní dřevořezby. Parkování je možné nedaleko mlýna, příjezd je sem po místní komunikaci a následně polní cestě. Z obce je sem označena odbočka.