Radnice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 

Hlavní nádraží je nejvýznamnějším pražským nádražím pro osobní vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Svůj provoz zahájilo v roce 1871. První nádražní budova byla postavena v letech 1869 – 1871. Ta však záhy přestala rozvíjející se dopravě vyhovovat a proto byla v letech 1901 – 1909 postavena budova nová. Architektem stavby byl J.Fanta. Nechal se inspirovat pařížským Severním nádražím. Tato budova díky svému provedení a výzdobě patří mezi skvosty české architektury. V letech 1972 – 1977 byl areál, v souvislosti se stavbou metra „C“, rozšířen o odbavovací halu s rozsáhlým zázemím. Nádraží neslo v letech 1919 – 1940 pojmenování po císaři Františku Josefovi. V letech 1946 – 1948 bylo pojmenováno pro prezidentovi Wilsonovi. S jižní částí Prahy je nádraží propojeno tunelem pod Vinohrady.Předchůdcem dnešní podoby Hlavního nádraží byla nově postavená novorenesanční budova architektů Barvitiuse a Ullmanna na místě novoměstských hradeb. Při výkopových pracích se nacházelo velké množství zvířecích i lidských kostí, upomínka na dny kdy byly hradby obléhány cizím vojskem. Na místě hradeb před budovou byl pak vybudován park a kvalitní zemina pro výsadbu byla získávána z výkopů základů při stavbě Rudolfina. První vlak sem přijel z Vídně 14.12.1871 a přivezl 9 cestujících. Provoz nádraží rok od roku vzrůstal a tak brzo přestalo kapacitně vyhovovat. Proto bylo nádraží v letech 1901-09 komplexně přestavěno, včetně nové budovy. Vyrostl tu tak dnešní objekt v tehdy módním slohu, secesi, podle návrhu arch. Josefa Fanty. Středem celé stavby byla kupolovitá odjezdová dvorana opatřená vysokým tympanonem, vklíněná mezi dvě věže, po stranách pak dvě patrová boční křídla s provozními prostorami, zakončenými vyššími věžovitými budovami. Celková délka objektu byla 214 m, šířka 28 m. Železnou nýtovanou konstrukci dvorany nádraží tvořilo 21 dvojitých oblouků o rozpětí 33 m. Uvádí se že bylo spotřebováno 2.000 tun železa, 1.200.000 nýtů a 18.000 m2 zinkovaného plechu. Nástupiště u přijímací budovy a další dvě ostrovní nástupiště byla překlenuta impozantním loubím o délce 235 m, šířce 76 m a výšce 18 m. Stavba probíhala ze plného provozu. V letech 1972-77 byla Fantova historická budova doplněna moderní odbavovací halou, napojenou na stanici metra. Obestavěný prostor činí 155.000 m3 při zástavné ploše 28.000 m2. Při této výstavbě byla bohužel zničena velká část Vrchlického sadů, kde bývaly rybníčky, umělé romantické skalky. Stály tu dvě kavárny, v létě tady třikrát v týdnu hrávaly vojenské kapely, pod stromy byly lavičky z mramoru, kde mohli cestující trávit hezké chvíle při čekání na vlak. Ale tak už to bohužel bývá, něco za něco.

Umělá, ručně vytesaná jeskyně se nachází v Šemanovickém dole zhruba 2 km od obce Kokořín. Jeskyně vytesaná podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích má pozoruhodné rozměry. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra vedou několikrát lomené vytesané schody. Podle pověsti by měla vést z Klemperky podzemní chodba na Truskavnu. K jeskyni se váže pověst podle níž dostala jméno. Její prostory měl obývat loupežník Klempera někdy na počátku 19. století. V nedalekém Truskavenském dole měl být zabit sedláky z Vysoké.

Socha sv. Áji pochází z roku 1770. Autorem je I. F. Platzer.