Jeseníky jsou pohoří pokrývající severní část Moravy. Nejjižnější výběžky sahají ke Šternberku a Olomouci, nejsevernější k Polsku. Lze je rozdělit na hornatinu Kralického Sněžníku, Rychlebské hory, Hrubý a Nízký Jeseník a jejich podhůří. Všechna tato pohoří, s výjimkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu. Nejvyšší je Hrubý Jeseník v jehož východní části se nachází i nejvyšší hora Moravy a Slezska - Praděd (1492 m). K dalším významným vrcholům patří Keprník (1423 m), Vysoká Hole (1464 m) nebo Mravenečník (1343). Celá oblast hraničící takřka ze tří stran s Polskem. Tato oblast je hlavním rozvodím mezi mořem Baltským a Černým. Výjimku tvoří hora Klepý u Králického Sněžníku, kde pramení Tichá Orlice, která odtéká do Labe a ním do Severního moře. Pod vrcholem Kralického Sněžníku pramení nejdelší moravská řeka Morava. Celá oblast Jeseníků nabízí velmi bohatou faunu i floru. Ne nadarmo se Jeseníky nazývají Botanickou zahradou Česka. Vrcholy jsou pokryty horskými loukami, hřebeny spadají prudce do hlubokých koryt horských říček. Krajinu podhůří tvoří mnohotvárná údolí a pahorkatina přecházející do nížin. CHKO byly Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969. Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Horská oblast zahrnuje oblíbené a frekventované turistické trasy a střediska. Síť značených turistických a cykloturistických cest je velmi hustá. V létě se dá po Jeseníkách toulat pěšky nebo je zdolávat na kole. Zimní období nabízí všechny možné druhy zimních sportů - Jeseníky jsou doslova poseté sjezdovkami a protkané běžeckými trasami. Pohoří nabízí mnoho obdivuhodných výhledů na českou ale i polskou stranu hor. Mezi oblíbené cíle tady patří hojné rozhledny. Nejnavštěvovanější jsou rozhledny na Zlatém Chlumu u Jeseníku a Borůvková hora. Dalším důvodem proč navštívit Jeseníky jsou jejich léčebné účinky. Klimaticky vhodné podmínky a minerální prameny daly za vznik množství lázeňských center Mezi nejnavštěvovanější patří lázně v Jeseníku, Lipové, Karlově Studánce a ve Velkých Losinách. Milovníky jeskyní jistě potěší přítomnost dvou rozsáhlých komplexů. Jeskyně Na Pomezí (délka 410 m) je známá svou krásnou krápníkovou výzdobou. Druhé Jeskyně Na Špičáku jsou známými již od roku 1430. Návštěvníci sice nemohou žasnout nad krápníkovou výzdobou, zato si prohlédnou nečekané skalní převisy s netopýry. Ne nadarmo se Jeseníky jednou z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších oblastí ČR, která uspokojí i ty nejnáročnější. Sportovce, milovníky historie, lázeňské hosty ale i turisty kterým stačí samotná krása přírody. Krásné jeskyně, kaskády, vodopády, vyhlídkové skály, pestrá květena a bohatá zvířena to je lákadlo, které do Jeseníků každoročně přivádí tisíce turistů.   

Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké je pozoruhodnou barokní stavbou se zdánlivě protichůdnými funkcemi. Byla kaplí, poustevnou, letohrádkem a místem konání honosných slavností. Její zasvěcení bylo zdůrazněno kašnou, která stála ve středu stavby a na níž stála socha tohoto světce. Kaple stojí na kopci, který je dominantou okolí a dokud nebyl zalesněn byla dominantou okolí i sama kaple. Zakladatelem stavby, která byla postavena v letech 1695-97 byl hrabě Antonín Špork. Autorem byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi. Finance na stavbu získal hrabě výhrou (1400 dukátů) v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem. Finančně nákladnější byly ale samotné slavnosti vysvěcení kaple.Původním určením byla eremitáží pro tři poustevníky. K udržování stavby byla zřízena nadace. Dva roky po vysvěcení kaple hrabě Špork prodává panství Malešov a s tím i tuto kapli. I když byla ve smlouvě ustanovena jako věcné břemeno, její význam upadá. Poslední pouť se zde konala v roce 1700 a následně poté se stala opuštěnou stavbou. I když v roce 1710 získává panství svobodný pán z Osteinu, situace se nijak nezměnila. Hrabě Špork se snažil osud kaple nějak zlepšit, ale trvalo dlouho než v roce 1732 sem uvádí na Vysokou bosé augustiniány z Lysé nad Labem. To už byl Malešov v rukou hraběte Bredy. I přesto má komunita kaple ztížený život, neúspěšné jsou i pokusy o konání bohuslužeb každou neděli. Dokonce je jim v roce 1759 odepřeno používat kapli. Přesto zde mniši pobývali až do roku 1796. V tomto roce odprodali panství vše co jim v kapli ještě patřilo a odešli. Historii kaple uzavřel blesk, který 30.4.1834 udeřil do vežičky na špici střechy. Zpočátku se o požár nikdo nezajímal, protože se lidé v okolí domnívali, že jde o pálení čarodějnic. Shořela celá střecha a propadly se klenby. Zkázu dovršilo rozebrání materiálu na stavby v okolí. Centrální dvoupodlažní kaple byla postavena na půdorysu čtverce s okosenými rohy. Ústředním prostorem byl pravidelný oktogon v jejím středu. Ten byl patrně zaklenut osmibokou klenbou zdobenou štukaturami a mozaikou. Uprostřed stála fontána z červeného mramoru se sochou sv. Jana. Podle písemných pramenů bylo na klenbě ještě nejjemnějším zlatem vyzlacené slunce z jehož četných paprsků i ze všech osmi rohů kde byly ukryty trubky stříkala do středu fontány voda. A to tak dobře, že nepostříkala ani sochu, ani okolo stojící diváky. Umístění celkého vodního systému je zajímavé, vzhledem k tomu, že kaple je postavena na kopci a v jejím okolí není žádný větší zdroj vody. Zřejmě ve vysoké střeše kaple byl umístěna nádrž, která byla před příjezdem vrchnosti ručně naplněna.Stěny oktogonu byly prolomeny střídavě nikami a dveřmi do čtyř valeně klenutých chodbiček. Východní byla ukončena oltářem a měla po každé straně jednu niku. Ostatní chodbičky byly průchozí, některé upravené jako krápníkové grotty. V jižní jsou doposud patrny zbytky maleb. V rozích zmíněného okoseného čtverce jsou místnosti přístupné z chodbiček, v jihozápadním koutě je schodiště do patra. Zde byla dispozice stejná. Střecha kaple byla zakončena lucernou s křížem.Architektonické členění fasády kaple bylo jednoduché. Vertikálně byly stěny členěny vysokým pilastrovým řádem s toskánskými hlavicemi a kladím. Horizontálně fasádu obepínaly ploché pásky v úrovni říms a parapetů oken.Zřícenina kaple je volně přístupná.

Otevírací doba:Po 8:00 – 12:00  12:30 – 17:00Út 8:00 – 11:30  12:00 – 16:30Stř 8:00 – 12:00   12:30 – 17:00Čt  8:00 – 11:30  12:00 – 16:00Pá 8:00 – 11:30  12:00 – 16:00So 8:00 – 10:00 (květen – září)

Kostel Povýšení sv. Kříže stojí na severním svahu Křížového vrchu, východně od centra města. Jako hřbitovní byl založen na počátku 16. století. Radikální přestavbou prošelo kolem roku 1603, tehdy dostal dnešní vzhled. Nad vchodem můžeme vidět osazený znak Moravské Třebová a erby majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína a jeho manželky Bohunky. V interiéru se nacházejí původní renesanční lavice, dále pak barokní sochy, obrazy a fresky od J.T.Suppera. Při cestě ke kostelu od města vystoupáme po krytých tzv. Schodech mrtvých s renesančním portálem z roku 1575. Schody prošly roku 2001 generální rekonstrukcí, poté co je roku 1999 zachvátil požár.