Divadlo vedené známým komikem Luďkem Sobotou nabízí večery plné humorních představení.

NPP vyhlášená v roce 1992 (139,29 ha). Rozkládá se jihozápadně od Nových Hradů. V roce 1765 zde na popud hraběnky Terezie Buquoyové vznikl park úpravou romantického údolí řeky Stropnice. Postupně zde byl vystavěn Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům a další krajinářské prvky, mezi nimiž je nejkrásnější zřejmě umělý vodopád. Zhruba dva kilometry dlouhé údolí je volně přístupné, prochází tudy značená turistická cesta a vede jím naučná stezka.

Letohrádek Bertramka je bývalou usedlostí ze 17. století, která prodělala ve druhé polovině 18. století klasicistní přestavbu. Název je odvozen od jména F. Bertramského, který byl jedním z jejích majitelů. K letohrádku patří park a sala terrena, fontána a busta W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde v roce 1787 hostili W. A. Mozarta. Právě tady složil svou nejznámější operu Don Giovanni, která měla svou premiéru v dnešním Tylově divadle v Železné ulici. V současnosti je objekt letohrádku využíván jako muzeum hudby a jako památník manželů Duškových a W. A. Mozarta. Expozice muzea dokumentuje především pobyt W. A. Mozarta v Praze. Podrobné a aktuální informace jsou uvedeny na domovských stránkách muzea.První zmínka o Košířích je v latinském soupisu majetku ženského benediktského kláštera sv. Jiří na Hradě z roku 1185. Odborníci se domnívají že jméno Košíř se zrodilo ještě v době předslovanské. Podle jiných sekali místní obyvatelé vrbové proutí rostoucí na březích Motolského potoka zakřivenými noži zvanými kosíři a vyráběli proutěné zboží. Motolský potok hustě obklopený vrbovinou se kdysi severně od dnešního Palackého mostu vléval do Vltavy. Dnes z něj zůstalo jen torzo mizející pod zemský povrch v místech na rozhraní Motola a Košíř. Vila Bertramka tu stojí už od 17. století. Vystřídala několik majitelů, ale nejvíce proslula v době, kdy v ní bydlela operní pevkyně Josefína Dušková se svým manželem Františkem Xaverem Duškem. Josefína se důvěrně znala s Wolfgangem Amadeem Mozartem a hostila jej na své usedlosti Bertramce při jeho pražských pobytech na podzim roku 1787 a v létě roku 1791. Usedlost jejíž stavební dispozice se v podstatě zachovala, se skládala z jednopatrového obytného stavení, svým průčelím otočeného do dvora, stodoly, špýcharu a seníku. Jedna ze stran nádvoří byla ukočena terasou, pod níž byl velký klenutý prostor, kde byla pravděpodobně tlačírna vína. Samo stavení v přízemí obsahovalo několik místností, největší z nich byl kravín, jehož valená klenba se sbíhala do jednoho kamenného sloupu. První patro usedlosti obsahovalo celkem 12 místností. Dne 1.1.1929 přešla Bertramka do majetku nově založené Mozartovy obce v Československu. V době nacistické okupace bylo česke vední spolku donuceno k odstoupení a na jejich místa dosazeny němci. Jediným pozitivem bylo, že němci uvolnili poměrně velké finanční částky na opravu objektu. V lednu 1986 podepsala předsedkyně spolku pod nátlakem darování Betramky československému státu.

Zřícenina hradu Kraví hora se nachází nad soutokem Chvojnice s Oslavou, asi 2 km jihovýchodně od Kuroslep. Historie hradu Hrad se poprvé objevuje roku 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví hory. Na přelomu 14. a 15. století se stal základnou loupeživých družin, patřící k nejhorším, které na Moravě působily. V roce 1409 se znojemští měšťané pokusili hrad dobýt, ale marně, a tak řádění pokračovalo až do husitských válek. Za nich plnil hrad patrně vojenskou funkci, a tak byla zlepšována jeho fortifikace. Osud hradu se zřejmě naplnil již za těchto válek. Možná zanikl v roce 1442 kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Levnov. Dispozice hradu Do hradu vedla cesta od severozápadu, kde se tímto směrem od jádra hradu nacházel vstupní objekt, chránící příkop obíhající ze tří stran jádro se západním předhradím o velikosti cca 57 x 50 m. Ze vstupního objektu vedl do předhradí přes příkop 14 m dlouhý most. V jihozápadní části předhradí stával zabudován v hradbě věžovitý objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 9,5 x 6,6 m. Přes parkán přiléhající k západní hradbě jádra hradu se vstupovalo do jeho nádvoří. Na parkáně se nacházela studna nebo spíše cisterna. Hradní jádro 50 x 26 m obíhala hradba, v čele pak stála masivní válcová věž o průměru 11,5 m s vnitřním prostorem o průměru 5,5 m. V jihovýchodním rohu se nacházel trojprostorový palác. Z hradu se dochovaly fragmenty masivní válcové věže, čtverhranného věžovitého objektu v předhradí a další drobné zbytky hradeb. Zřícenina je volně přístupná a vede sem značená cesta. Tipy na výlet Na výlet se nabízí zřícenina hradu Lamberk, zřícenina tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit se dá také na rozhlednu Babylon nebo rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.